Festival v Konohe

Nairy Natsuki

Přemýšlela jsem co dál, ale nic mě nenapadalo, měla jsem co jsem chtěla měla jsem psa. Přemýšlela jsem jak mu budu říkat. Nic mě nenapadalo, ale najednou jsem si všimla na jeho černé srsti, bílé lisinky ve tvaru Z. "Už to mám! Budu ti říkat Zed" Zed se na mě nechápavě podíval, ale potom štěkl, brala jsem to jako souhlas. Podívala jsem se na hodinky, abyc zjistila kolik je hodin, když v tom mi došlo, že nemám hodinky. Půjdu si nějaké koupit, stejně nemam co dělat.. Zvedla jsem se a rozhodla se odejít z parku. Najednou jsem si uvědomila, že nemám potuchy kudy jsem sem přišla. Zed se najednou rozběhl po jedné cestě pryč. "Néé počkej Zede!" rozběhla jsem se za ním a dohnala jsem ho až kousek od řeky. U řeky jsem viděla tu jeptišku z baru a nějakýho příliš vybledlýho kluka. "Na koupání je trochu zima" řekla jsem té jeptišce. Potom jsem za ní sešla dolů a klekla si před ní. "Hele víš že z blízka nevipadáš tak moc jako jeptiška?"

Spoiler:

Nelli Natsuki

Když Hasuki domluvil, mile jsem se na něj usmála. Fajn .. tak jdeme. Došla jsem ke dveřím, a křikla jsem na Hasukiho.. Pinďo tak pojď. a Zasmála jsem se na něj, páč byl o dost větší než já.

Hasuko Inuzuka
" No jo ale kam?" zaplatil svoji utratu a šel za ní
"Pinďo?" otočil se jestli nahodou nemluví na někoho za ním
" Kdo je pinďa?"

Nelli Natsuki

Půjdem do domu hrůzy. bude srand, tak pojď. No kdo by.. přeci ty. (roztáhla jsem znovu své potky úst do široka) Vypadalo to že se Hasuki asi jen tak nezvedne, přistoupila jsem k němu, vzala ho za ruku a vytáhla z hospůdky, cestou k Domu hruzy jsem ho pořád držela za ruku, nějak jsem si to neuvědomovala. Po chvilce jsem si toho všimla, rychle jsem s rukou ucoknula a radši nic neříkala.

Keiko Lysea

Už jsem vážně myslela,že mě tu ten Baka nechá plavat,ale najednou mě něco chytlo za kimono a já ve vteřině byla zase nad vodou. Šak nekrič.Sensei ťa furt počuje. Heh...Sai-sensei věřím,že vy byste mě nechal se utopit...Vám jsem v podstatě ukradená... Ještě chvilí jsem ležela na vodě,aby mi trochu ustaly ty křeče,potom jsem si pomalu stoupala,rozešla se na břeh a tam sebou třískla o zem. Na koupání je trochu zima.Hele víš že z blízka nevipadáš tak moc jako jeptiška? Uviděla jsem tu ujetou holku z baru,jenom jsem na ní otočila hlavu. Ani mi nemluv,koupala jsem se nedobrovolně... Řekla jsem s usměvem,poté jsem pohledem přešla na Senseie a na něj se nenávistně podívala...

Sai

Sai sa len uškrnul a pomaličky šiel krokom k brehu kde stúpil na pevnú zem. Keď išiel okolo Keiko jemne sa zohol a rozstrapatil jej vlasy.,, Keď nevieš piť tak nepi lebo ťa pod vodu strčím na polhodinu." pousmial sa a potom pokračoval pokojne ďalej bezokolkov.

Hasuko Inuzuka
"Fajn ,ale upozornuju tě straašně se bojím už teď."
usmál se a vubec mu nevadilo že ho drží za ruku vlastně se docela do dobu hruzy těšil min to byla šance že se budou moc k sobě strachy tisknout. Z myšlenk ho vytrhlo ticho při cestě do domu hruzy a hlavně fakt že ho pustila.
" Děje se něco?"

Nelli Natsuki

Ii .. ne..co by se dělo, ém j-jen jsem myslela ž-že ti to vadí. Začala jsem rudnout, uplně jsem to cítila. Sakra. co teď... aaa.. na tedhle situace jsem fakt jak bl*a. Tiše jsem zírala Hasukimu do očí a čekala na jeho reakci.

Keiko Lysea

Válela jsem se na břehu,byla mi dost velká zima,přeci jenom nebyl nejlepší nápad ležet v mokrym kimonu na studený zemi,chtěla jsem se zvednout,ale najednou přišel Sensei a začal mi cuchat vlasy.Keď nevieš piť tak nepi lebo ťa pod vodu strčím na polhodinu. Rychle jsem vstala a rozeběhla se za Senseiem a když jsem byla u něj skočila jsem mu na záda,bylo vidět,že všechen alkohol ze mě ještě nevyprchal. Muhaha Sai-sensei,půjdete za mě zaplatit pití do toho baru? Víte,já jaksi zapomněla...Musím se kvůli vám jít převléknout do obyčejného oblečení... Slezla jsem ze Senseiových zad,předběhla ho a cvrnla mu do čela. Tak zatím Sensei... Zamávala jsem a vyběhla směr můj dům,o 10 minut později jsem ho konečně našla,odemkla,sundala si mokré kimono,pověsila ho za ramínko na skříň a začala si oblékat korzet. Ksooo,ty šňůrky mě jednou zabijou... Po úmorném boji se šňůrkami jsem byla konečně oblečená,rychle jsem se ještě učesala a vyrazila zpět do rušných ulic Konohy...

Ren Sakumo

Zaplatil som a vyšiel som z baru prechádzal som dedinou a pozeral som sa na oblohu v tom som do niekoho vrazil omylom ( Keiko ) iba som sa na ňu pozrel.Prepáč nechcel som... Povedal som.

Sai

,,Ehm?" čudoval sa zo svojej študentky čím viac a viac Sai keď tak vystrájala. Zrazu bola na jeho chrbte a potom odchádzala. Sai si otvoril novú knihu s názvom ,, Milé sensei, dobrý sensei" a začal s čítaním.,, Takže správny sensei nesmie spustiť oči zo svojho študenta." prečítal si začiatok Sai.,, Ako to asi myslia?" zamyslel sa.,, Musím ísť za ňou a nepustiť z nej oči." pokrčil ramenami a šiel za ňou a z diaľky ju sledoval keď vošla do bytu.,, Nesmiem z nej spustiť oči." pokrčil znova ramenami a schoval sa v rohu miestnosti a pozoroval celý čas Keiko. Keď už sa zvládla obliecť a učesať opäť vyšla von.,, Ona si nedá pokoj." povzdychol si a zase ju šiel tentoraz zdiaľky sledovať.

Keiko Lysea

Běžela jsem ulicemi a hledala tu bláznivou hospodu,zrovna když jsem chtěla zatočit doprava,tak do mě vrazil nějaký kluk.Prepáč nechcel som... Dobrý nic se nestalo... Řekla jsem a trochu si ho začala prohlížet. Ooo,ten je kawaiii,toho mít v týmu no ummm.... Začala jsem se rozplývat a po chvilce neustálého si prohlížení kluka jsem se zase rozešla tím směrem,kterým jsem chtěla jít,potom jsem si vzpomněla,že tudy jsem minule nešla a pomalu začínala ztrácet orientaci. Ehm,je mi to trošku trapné,ale nevíš náhodou,kudy se jde do baru...Měl by být někde poblíž... Znovu jsem se zeptala ninji,do kterého jsem předtím vrazila...

Ren Sakumo

Mierne som sa usmial.No práve odtiaľ idem...ked chceš tak ty ukážem cestu...Povedal som milo a dodal som.Inak volám sa Ren...Pozrel som sa na ňu.Kde som ju už videl?Spýtal som sa sám seba a čakal som na jej odpoved.

Keiko Lysea

No práve odtiaľ idem...ked chceš tak ty ukážem cestu... Arigatou gozaimasu... Mile jsem se usmála a trochu si rukou sčesávala vlasy. Inak volám sa Ren... Já se jmenuje Keiko..Keiko Lysea...Těší mě... Zasmála jsem se a vzpomněla si na Senseie,který za mě určitě zaplatit nešel. Ksooo,Sai-sensei na vás je teda spolech... Myslela jsem že bych udělala sumi ptáčky,a tak ho pomocí nich našla,ale nechtěla jsem si plýtvat chakru a doufala,že na něj cestou narazím. Tak jdeme? Mám tam trošku nevyřízené účty... Lehce jsem se usmála a čekala,až se rozejde Ren...

Ren Sakumo

Ked sa predstavila tak som sa len milo usmial.Aké pekné meno...Pomyslel som si.Ked v tom sa spýtala či ideme.Ano...Dodal som a mierne som sa usmial.nevybavené účty?Spýtal som sa a šiel som smerom do baru.

Keiko Lysea

Oba jsme se rozešli směr bar,tentokrát to byla ta správná cesta.Nevybavené účty? No víš,já jsem to dneska krapet přehnala s pitím a tak jsem tam umm,počkej...Neříkej mi,že ty jsi ten kluk,co tam byl taky? Zaraženě jsem se na něj podívala,ale poté se usmála. Tak to je hezké,teď si o mě musíš myslet,že jsem ožrala...Ale víš ono to tak není,to jenom,že dneska je takový vyjímečný den... Snažila jsem se to trochu okecat a za chvilku stála před barem. Dobře,takže se trochu vyzbrojim,kdyby náhodou něco na mě zkusili... Povzdychla jsem si,obšahala zadní kapsu,jestli v ní mám svitky,zkontrolovala jestli mi dobře drží katana na zádech,zatnula pěsti a poté vkročila znovu do baru,rychle proběhla mezi děduli a zastavila se u barmana. Tak jsem tu zase...Chtěla bych zaplatit škodu co jsem napáchala a ještě to pití...A nezkoušejte mi tam naůčtovat něco jiného,jinak... Ďábelsky jsem se usmála a zatnula ještě více pěsti,barman jenom vystrašeně kýval a začal počítat škodu...

Ren Sakumo

No ja som tam šiel tiež piť takže mi nič nevysvetľuj...Usmial som sa na ňu a šiel som snu do baru zastavil som vedľa nej a pozrel som sa okolo seba videl som porozbíjané stoličky iba som sa usmial.Keiko klud...Milo som sa usmial na ňu a čakal som.

Keiko Lysea

Barman počítal pomalu,aby neudělal nějakou chybu v počtech,protože věděl,co by ho potom čekalo.Keiko klud... Já jsem v klidu Rene...Jenom jim nepotřebuji tady nechávat svoje přebytečné peníze. Usmála jsem se a najednou si všimla toho dědka,kterého jsem předtím praštila do obličeje,rozpoznal mě a začval: To je ona! Já jsem se jenom otráveně podívala za sebe,dědek na mě bežel s natáhnutou pěstí,znuděně jsem si povzdychla,levou rukou vyblokovala útok dědka a dala mu znovu pěstí mezi oči. Ty si nedáš pokoj co? Zeptala jsem se a dala dědulovi ještě jednu menší pěstí do břicha,ten se chvíli svíjel a házel na mě divné úšklebky,stačil jediný můj ledově chladný pohled a dědek to se mnou vzdal a odešel pryč z hospody. Tak už to má.... Řekl barman,ale když viděl,jak jsem zmlátila toho dědka,tak radši řekl,že se chce ještě ujistit,takže začal znovu počítat. Po 10 minutové pauze už konečně řekl výsledek. Takže bude to dělat...2000...A ehm... Kolik že?! Nasadila jsem hodně naštvaný výraz. Ehm,bude to 100 korun,ostatní je na účet podniku.. Vybreptal ze sebe nakonec barman a já jenom kývla,dala mu peníze a spokojeně odcházela i s Renem z baru...

Ren Sakumo

Ked udrela toho detka tak som sa musel začať smiať sadol som si na stoličku a čakal som kým barman dopočíta pričom som si prezeral Keiko od hlavy až po päty.Je tak pekná...Pomyslel som si v tom povedal barman koľko jemu dlžná iba som sa pozrel na Keiko a potom na barmana a už som ho ľutoval našťastie zmenil cenu ja som sa len usmial a potom to zaplatila a ja som sa postavil a vyšiel som z baru aj z Keiko ked sme boli vonku tak som sa jej spýtal.Nešla by si na dango...Milo som sa usmial a čakal som na jej reakciu.

Keiko Lysea

Vyšli jsme ven a já měla blažený úsměv na tváři. Muhaha,to se povedlo,jak já miluju,když má ze mě někdo respekt... Pořád jsem se usmívala a poté uslyšela otázku od Rena. Nešla by si na dango... A víš,že i celkem jo... Mile jsem se usmála a rozešla se ulicemi směrem k dango obchodu,tam si sedla a čekala,až k nám příjde obsluha. Co jsi dáte? Hmm,tak jedno normální dango a poté jedno s pálivou omáčkou a k tomu třeba vodu...A co ty Rene? Usmála jsem se a chvilkami se olizovala,už jsem měla strašnou chuť na to vynikající dango...

Ren Sakumo

Tak ja si dám normálne dango a džús...Povedal som a usmial som sa po chvíľke doniesli jedlo ja som len zobral pohár z džúsom a pritiahol som si ho pri seba a vyrobil som si kocky ľadu ktoré som dal do pohára usmial som sa na Keiko a začal som jesť.

Ayakashi Takeru

Pomalými kroky a s mojí klasickou depkou jsem se procházel ulicemi Konohy. Všude kolem mě byli spousty lidí kteří slavili festival. Stále jsem mlčky procházel davy slavících lidí a hlavou sklopenou k zemi. Najednou jsem vrazil do nějakého ninji.Vypadalo to že má celkem pod parou tak se tam na mě začal rozkřikovat: Hej kluku, chceš mít problémy? Víš ty vůbec do koho sis to tu dovolil vrazit? Zvedl jsem hlavu a pohlédl mu přímo do očí. V mích očích byla vidět zloba a na tváři ninji bylo vidět něco jako strach.Nahromadil jsem malé množství chakry do nohou abych zvýšil svojí rychlost.Najednou jsem se oběvil přímo za ním a praštil ho ze zadu do krku.Tím jsem ho omráčil a ninja se mi svalil přímo do rukou.Skrz dav lidí jsem ho odtáhl k rohu budovy a opřel jsem ho tam.Vzal jsem si kousek papíru na který jsem napsal : Omlouvám se vám, ale bylo to pro vaše dobro.Mohl by jste někomu ublížit a to nemůžu dopustit.S pozdravem Ayakashi Takeru. A papír jsem mu vložil do přední kapsy jeho bundy. Protáhl jsem se a dál jsem šel ulicemi Konohy se sklopenou hlavou a mojí klasickou depkou. Mohl bych si dát alespoň něco k jídlu. Problesklo mi hlavou a porozhlížel jsem se po nějakém stánku s jídlem které bych si mohl koupit.....

Keiko Lysea

Po chvilce nám obsluha přinesla jídlo,strčila jsem si rychle do pusy první dango kuličku a začala ji vesele žvýkat,když jsem uviděla,že Ren si udělal kostky z ledu,pohlédla jsem na něj s úžasem. Jéé,ty ovládáš Hyouton? Tak to mě těší ještě víc...Ehm mohl by jsi mi udělat taky pár kostek z ledu prosííím... Udělala jsem roztomilý kukuč a strčila si do pusy další knedlíček. Juj,toho mít v týmu...Sexy,ovládá Hyouton,což se tady moc nevidí a ještě je milí...Aaa já ho chci do týmu,klidně překecám Saie-baka...No jo,kde vlastně trčí ten Sensei... Vzpomněla jsem si na něj a přemýšlela,kde by mohl Sensei asi tak vězet...

Ren Sakumo

Ano ovládam Hyouton...Mierne som sa usmial a zobral som jej pohár z vodou a vytvoril som 3 kocky ľadu ktoré som jej dal do pohára a položil som ho pre ňu a milo som sa usmial a začal som jesť.Pochádzaš z konohy?Spýtal som Keiko a dalej som pomaly jedol.