Oblačná (Kumo)

First topic message reminder :

Všichni ninjové byli svoláni na nádvoří před Raikageho budovou.Na nádvoří stál Raikage spolu s dvěma dalšími ninji.

Hra:Země Blesku
Raikage shání tým který půjde s ním jako doprovod na velkou schůzi všech pěti Kage.Je velice netrpělivý a hodlá vyrazit o den dříve než je sraz domluven.Potřebuje co nejdřív informace o svém ztraceném bratru Jinchuurikim KillerBeem. Dohled nad vesnicí která momentálně skvěle prosperuje předává Daruiovi.

Hayame Urane

Citíla jsem se divně, těmi slovi co jsem řekla že se o nic nesnažím, trosku jsem zalhala, když jsem se koukla na Noriho myslím že ho to zamrzelo. Připadala jsem si jako neaka Děvka nebo tak něco. Eště než Nori odesel řekla jsem. Jo to je v pohode za nic se neomlouvej, jo jasně že se eště uvidíme usmála jsem se na něj a v duchu si řekla že jsem to asi podělala.,

Nori Osamu
Saku vypadala, že ji moje otázka dost rozhodila. Pak na mě vychrlila spoustu věci a znovu se mě zeptala, co jsem zjistil. Hezky se z toho vykecala…pomyslel jsem si, ale v zájmu přežití jsem se dál nevyptával. Taky už bych chtěl, aby to začalo. Malao říkal, že taky neví, kdy už se něco začne dít. Zkusím se ještě zeptat té sexy..ehm..bělovlásky co stojí támhle, jestli něco neví. Řekl jsem a ukázal směrem na dívku(Naomi).

Kagami Nadare

"Ahoj..." povedal potichu Kagami a prebodol Hasumi pohľadom. Prečo ho tak nazvala?! Ale zároveň bol rád že ho predstavila a nemusel povedať nič viac ako pozdrav ktorý sa v tomto sväte pokladal za slušnosť. Hádam by som už nemal povedať viac? Či? No nakoniec len pozrel na oblohu a potom na nového ninju. Pomaly podišiel k Hasumi a sadol si ku nej do trávy. Otočil hlavu k nej a pozrel na ňu. Je úžasná... Naozaj... akoto že som si to ešte nevšimol??? Čo ma zaslepilo? Veď ju poznám už roky. Možno by som jej to mal povedať... ale nie to radšej nie... čo keby sa domňa potom bláznivo zamilovala a ja by som náhodou zomrel na misií a ona by trpela??? Radšej nie... Rozjímal a pozeral na Hasumi. Keď ukončil myšlienkový pochod zaškeril sa a šťuchol ju prstom pod rebro.

Yonagi Saku

Poslední věta mě dostala...Tak sexy jo?! No počkej, Nori! Dostala jsem vztek, chytla Noriho za bundu, a proti jeho vůli odtáhla zpátky na místo, kde čekal Tasuri. Tam jsem ho pustila a mluvila k němu otočená zády. Ne, nic neříkej...Ušetři mě tvých chabých výmluv. Noriho jsem ignorovala a přistoupila jsem k Tasurimu. Hmm, vypadá to, že spí...A nebo jen nevnímá. Mírně jsem do něj dloubla. Zapůsobilo to. Otevřel oči a nechápavě se na mě podíval. Tasuri, ty jsi asi taky nic nezjistil. Takže půjdeme jako celej tým k pověřené osobě, co nás má zkoušet. Usmála jsem se. Chtěla jsem, abychom šli jako druzí. Alespoň by jsme viděli, co náš zkoušející je zač a co dokáže. Takže si můžeme trochu odpočinout, a zatím se připravit. Sedla jsem si vedle Tasuriho a vytáhla jsem z opasku šavli. Přehazovala jsem si ji v rukách, a zkoušela jí nechat procházet svoji chakru. Dělala jsem to jen tak z nudy, při čekání, který tým půjde jako první.

Hasumi Matsumo
"Myslím, že bysme se měli jít nahlásit jako team" řekla jsem Arakimu. Náhle jsem ucítila bolest pod žebry "Auu " vykřikla jsem. Podívala jsem se na Kagamiho. To ti nedaruju.. pomyslela jsem si a začala jsem Kagamiho lochtat

Kagami Nadare

Nahlas sa zasmial a snažil sa ubrániť jej rukám čo sa dalo. Nakoniec sa mu podarilo ju chytiť za obidve ruky a prevalil ju až na chrbát. Sedel pri nej a držal jej ruky.
"Vzdávaš sa?" spýtal sa a nahodil zase ten svoj úsmev.

Hasumi Matsumo

"No..." Tohle jsem trochu prohrála...ale já neprohrávám tak snadno.. pomyslela jsem si a kousla Kagamiho do ruky

Hayame Musoki

Utíkala jsem za Hasumi abych jí něco pověděla, ale najednou jsem zakopla a úplnou náhodou jsem spadla nějakému ninjovi do náruče(Araki Naito) a přitom jsem si něco udělala zase s mým kotníkem. Jé promiň nechtěla jsem.. tedy ehm... no prostě promiň. Trošku jsem se pousmála a snažila jsem se zvednout ale nějak to nešlo.

Nori Osamu
Saku mě odtáhla zpátky k Tasurimu. Řekla mi, abych nic neříkal, tak sem nic neříkal. Saku si sedla a hrála si se svojí šavlí. Hmm chvilka času jo? Tak tu chvilku využiju. Poodešel jsem kousek od ostatních, abych si našel přijatelné místo. Když sem si našel místo, které vyhlíželo dobře, sundal jsem si bundu a potom i tričko. Rozhlédl jsem se okolo. Naštěstí mi nikdo nevěnoval pozornost, takže jsem se trochu uklidnil. Kdyby na mě někdo zíral, asi bych se nemohl soustředit. Posadil jsem se do tureckého sedu a ruky jsem položil na kolena. Ještě jednou jsem se rozhlédl po okolí , jestli mě opravdu nikdo nesleduje…Zavřel jsem oči a začal jsem se soustředit na modlitbu. Chtěl jsem si vyčistit hlavu, ale pořád se mi hlavou honily vzpomínky. Seděl jsem tam bez trička, a cítil jsem každý sval na svém vypracovaném těle, cítil jsem vítr, jak si hraje s mými vlasy. Přemýšlel jsem, co bych asi měl říct, a užíval jsem si vítr klouzající po těle. Zafoukal studenější vítr a já ucítil, jak mi naskočila husí kůže. Oki-Oky….děkuji ti za dnešní den, za sílu, kterou mi dáváš a za………v tomto duchu jsem pokračoval ještě pár minut a když byla modlitba vykonána, vzal jsem si tričko a znovu se oblékl.

Kagami Nadare

"Jaaaau!" zakričal a potriasol pohryzenou rukou. Tak ty takto... Povedal si a zase chytil Hasumi za obidve ruky. Sedel akoby na nej a tak ju držal pri zemi. Ruky jej držal ako prikované na tráve. Lenže tráva bola klzká a jeho aj jej ruky sa skĺzli, čím Kagami stratil rovnováhu a spadol priamo na ňu. V panike sa stihol trocha prichytiť aby ju to nebolelo, no jeho tvár pristála presne na jej tvári a nevedomky ju pobozkal na pery. Chvílu zostal v šoku a pozeral jej priamo do očí ktoré boli asi dva centimetre od jeho. Potom sa z nej odvalil na zem vedľa nej a zostal nehybne ležať, pričom ju stále držal za lavú ruku. Pozeral s neprítomným pohľadom do neba.

Hasumi Matsumo

Byla jsem trošku v šoku a nevěděla jsem co dělat. Ksakru co mam dělat? Když je to přece Kagami...já..on..to prostě nejde..ale..Né tak to nemůžu nechat... Měla jsem v hlavě úplný zmatek. "K-Kagami?"
Radši bych měla být sticha nebo řeknu nějakou hloupost..a na co tu vůbec čekám Kagami určitě nic neřekne..ale najednu stranu... Otočila jsem se na Kagamiho a dala mu pusu (*muhaha to byste nečekali co? *) Potom jsem si uvědomila co jsem právě udělala, zčervenala jsem a rychle se posadila.

Kagami Nadare

Opätovala mu ešte jeden bozk a to ho už dorazilo úplne. S vyvalenými očami pozrel na ňu a posadil sa tiež. Ešte stále držal jej ruku. Pomaly ju pustil a hodnú chvíľku trvalo kým si to všetko urovnal v hlave.
"Eh.. no asi by sme mali ísť zapísať ten tým... Hasumi-chan" povedal jej a začal pomaly naberať normálnu farbu a dýchať pravidelne. Prudko sa postavil a ponúkol jej ruku že jej pomôže sa postaviť tiež. Cítil akýsi čudný pocit v žalúdku. Nebola to bolesť... skôr sa to podobalo na nevoľnosť. I keď dýchanie sa mu pomaly ustálilo srdce mu stále bilo ako o dušu. Tento čudný pocit ho prepadol v živote doteraz iba raz, a aj na to si iba ťažko pamätal. Bolo to v deň keď ju prvýkrát uvidel. A teraz. Pri všetkom strese a strachu ktorý pri tom cítil ho však zaplavovalo hrejivé teplo ktoré cítil z jej prítomnosti. To teplo bolo také úžasné že bol šťastný už len z toho že bola pri ňom. Nedokázal si tento pocit nijak vysvetliť ale jedno mu bolo celkom jasné. Bol do nej zamilovaný.

Malao Miraku


Kunoichi odpověděla trochu zdráhavě že ano.Tak fajn pojd se mnou,mám támhle milou kunoichi z mého týmu. Společně ti pomužeme najít ti tým.Povzbudivě jsem se na ni usmál. Sám sem si nevěděl rady kdy se začne něco dít. Nějak to zvládnu. Zkontroloval jsem si kopí a šel za Yuki a naznačil té Naomi aby šla za mnou.

Info: Napište mi někdo jaké tu už jsou uspořádané tými a komu chybí členové atd

Tasuri Ikumo

Ležel jsem u stromu a měl jsem zavřené oči.Najednou do mě Saku trochu šťouchla abych se probral.Nechápavě jsem se na ní podíval a ona jen řekla že když nikdo nic nezjistil tak všichni vyrazíme za zkoušejícím.Byl to dobrý nápad ale nechtěl jsem to moc uspěchat.Došly jsme na místo a posadily se.Nori někam odešel a ja tam zůstal se Saku.Vytáhla si svojí šavli a a přehazovala si jí z ruky do ruky.Chtěl jsem nějak prolomit to ticho a tak jsem řekl : Promiň že se na to ptám, nic mi do toho není ale slyšel jsem že Noriho rodiče někdo zabil. Je to pravda? Sice nevím proč se na to ptám zrovna jí ale chtěl jsem se o něm dozvědět něco víc.Třeba by sme spolu potom možná mohli vycházet. Jestli se ti o tom nechce mluvit tak nemusíš není to moje věc.Ale ty sním prý žiješ tak bys to mohla vědět. Řekl jsem a zadíval se jí přímo do jejích krásných šedých očí , přitom se na ní mírně usmál ....

info: ok tohle jsou teamy o kterých vím:

1 team: Tasuri,Nori,Saku
2 team: Kagami,Araki,Hasumi
3 team: Hayame,Malao,Yuki

Hasumi Matsumo

V hlavě se mi honilo spoustu myšlenek a já si je nedokázala srovnat. Má pravdu měli bysme se jít zapsat.. už jsem zase myslela normálně. Podal mi ruku, aby mi pomohl se zvednout, ale já se ho radši nechytla a zvedla se sama. "Poďme se tedy zapsat" řekla jsem a zamířila směrem kde stál Raikage. Když jsem kousek ušla otočila jsem se a zjistila, že tam stále Kagami s Arakim stojí. "Ara-" zasekla jsme se protože jsem si všimla Hayame, kterou měl Araki v náručí. Dobře tady to vypadá zajímavě.. pomyslela jsem si a ušklíbla jsem se. Znovu jsem se otočila a došla až kousek před Raikageho, kde jsem se opřela o strom

Yonagi Saku

Podívala jsem se na Tasuriho, ale rychle jsem odvrátila zrak na svoji šavli, protože mě jeho pohled znervózňoval. Chvíli jsem mlčela, ale nakonec jsem mu odpověděla. To je v pořádku, klidně ti to řeknu...Před Norim o tom nemluvím, ale teď je pryč. Ano, je to pravda. Jeho rodiče zabil jakýsi jashinista, když mu bylo šest let. Od té doby je z něj něco jako "lovec" jashinistů. A taky díky tomu se dal na tu jeho podivnou víru v boha Oki-Oky. Občas mě s tím rozčiluje, ale je pravda, že mu ten jeho bůh dosti pomohl v tom, aby po smrti svých rodičů začal znovu žít. Nadechla jsem se. Hele, Nori o tom nerad mluví, vlastně...nemluví o tom vůbec. Tak ve svám vlastním zájmu se ho na to neptej. Vím toho o něm dost. On mi hodně pomohl...Zachránil mi, dá se říct, život. Podívala jsem se do oblohy. Už to bylo dlouho, co jsem o tom naposledy přemýšlela.

Tasuri Ikumo

Pozorně sem poslouchal všechno co mi řekla. Nevěděl jsem že si toho tolik prožil. Bylo mi ho vážně líto. Rád bych mu nějak pomohl protože sám moc dobře vím co to je ztratit rodiče. Řekla ještě jednu důležitou věc a to : ,,Zachránil mi, dá se říct, život“ Jakto myslíš, zachránil život? Zeptal jsem se.Přitom jsem se na ní stale koukal....

Yonagi Saku

To by bylo na dlouho. Odpověděla jsem mu. Možná ti to někdy povím. Úplně jsem cítila na sobě jeho pohled. Eeh, Půjdu se podívat po Norim. Omluvila jsem se, vstala a odešla. Grrr, to byl divnej pocit. Nechápu, proč mě jeho pohled tak znervózňoval... Nori nebyl daleko. Stál ke mě zády a díval se kamsi do blba. Už se zase určitě modlil k tomu svýmu bohu. Napadlo mě. Měla jsem mu chuť něco provézt. Pomalu a potichu jsem se k němu zezadu připlížila. Do ruky jsem nahromadila opravdu malé množství chakry a dotkla jsem se jeho krku. Není to moc příjemný pocit, když dostane ránu statickou elektřinou. Musel to cítit, protože vyjekl. Ještě než se stačil otočit, tak aby se na mě zase nenaštval dodala jsem se s míchem. Promiň, promiň, nemohla jsem tomu odolat.

Nori Osamu
Když jsem si oblékl triko, zamyslel jsem se a zadíval se kamsi do dálky. Saku ke mně přišla zezadu a dala mi pecku elektřinou. Nečekal jsem to a tak jsem vyjekl. Saku se začala smát a omlouvat se. Začal jsem se smát taky. No počkej, tohle ti nedaruju. Rozeběhl jsem se za Saku. Zareagovala a snažila se mi utéct, ale já jsem byl rychlejší. Chytil jsem ji a pomalu, abych jí nic neudělal, jsem ji položil do trávy. Chvilku jsem se na ni jenom díval a potom moje ruce zajely pod její tričko. Začal jsem jí lechtat se slovy. Haháá moje odplata! A Ďábelsky jsem se při tom chechtal.

Yonagi Saku

Čekala jsem že mi vynadá, čekala jsem cokoliv, jen ne tohle. Norimu nejspíš hráblo. Utíkala jsem před ním a smála se. Po dlouhé době jsem se opravdu smála. Jenže on byl rychlejší a strhl mě na zem, kde mě začal lechtat. Neee!!! Pusť mě! Vysoukala jsem ze sebe trhaně v záchvatech smíchu. Chytla jsem jeho ruce a snažila se je odtrhnout od mých žeber. Prosím!! Prosíííím! Bránila jsem se, ale marně.

Nori Osamu
Saku se snažila odtrhnout moje ruce ze svého těla, ale moc jí to nešlo, jelikož se svíjela v křečích smíchu. Moje ruce už zajížděli moc blízko k určitým místům a tak jsem toho radši nechal. Vytáhl jsem ruce z jejího trička a usmál jsem se na ni. Pak jsem se svalil vedle ní do trávy a zakoukal se na mraky líně plující po obloze.

Yonagi Saku

Nori mě konečně přestal mučit a pustil mě. Usmál se na mě a lehl si do trávy vedle mě. Nic neříkal a jen se díval na oblohu. Udělala jsem to samé, co on. Pozorovala plující mraky, a přemýšlela, protože jsem začala mít divný pocit. Co to bylo? Nechápu svoje chování...Kdokoliv jinej by odemě dostal okamžitě ránu. Proč on ne? A navíc..ten jeho úsměv. Usmál se tolikrát, ale teď...Ne! Na co to zase myslím? Jsem magor... Otočila jsem se k němu a chvíli ho pozorovala. On se neotočil, jen pořád nepřítomně zíral nahoru. Hmm, je celkem roztomilej, proč jsem měla pocit, jako by chtěl něco udělat, když se usmál? Když jsem si uvědomila svoje myšlenky, zase jsem rychle otočila hlavu opačnou stranou. Je možný, že ho mám víc než ráda? Ne...To je hloupost. Ale co když...Já nevím. Nechápala jsem svoje pocity a ani svoje chování. Musela jsem od něj dál...Utřídit si myšlenky. To je z toho, že se nudím! Půjdu pro Tasuriho, a půjdeme se přihlásit s týmem. Vstala jsem a beze slova odešla. Vrátila jsem se k Tasurimu, který nejspíš pochyboval o tom, jestli jsem v pořádku, protože na mě koukal už opravdu nechápavě. Hele, nebudu čekat, než se nějaký tým uráčí přihlásit. Půjdem nejspíš první. Otočila jsem se a vracela zase zpět k Norimu i s Tasurim, který šel zamnou. Nori, jdem nahlásit tým. Nebaví mě tu čekat, když se nic neděje.

Tasuri Ikumo

Saku mě celkem odbila slovy že by to bylo na dlouho ale že mi to jednou možná řekne.Pak se zvedla a odešla pryč.Já si jí moc nevšímal protože jsem pořád přemýšlel o tom co mi právě řekla.Začal jsem si jí všímat až když se honili s Norim a šíleně se při tom smáli.Pak jí položil na zem a začal jí lechtat.V tu chvíli jsem si jen tiše povzdechl. Vypadá to že jsou asi víc než jen kamarádi.Trochu mě to mrzelo ale bohužel jsem s tím už nic nenadělal. Ale co už stejně jsem u ní neměl šanci. Po chvíli jí přestal lechtat a jen tak leželi v trávě.Saku se na něj dívala tak nějak zamilovaně.Znova jsem si povzdechl.A radši jsem od nich odvrátil zrak.Sice jsem Saku neznal moc dlouho ale i tak mi to bylo líto.Chvíli jsem tam ještě seděl když v tom přišla Saku a řekla že se půjdeme přihlásit.A že nejspíš budeme první team který bude zkoušen.Snažil jsem se tvářit alespoň trochu normálně aby na mě nebylo nic znát.Ale asi to moc nevyšlo.Prostě jsem jen řekl:OK.Usmál se na ní a zvedl se ze země.Došli jsme až k Norimu a Saku řekla to samé co mě.Když jsem se na Norino koukl cítil jsem lítost ale i vstek.Pořád jsem nevěděl jestli ho mám litovat nebo praštit.Ale nedal jsem na sobě nic znát a pomohl jsem mu vstát ze země…..