Úrad Tsuchikageho

Yakumo

Zrovna jsem se tak z rána procházel celou Iwagakure no Sato a čirou náhodou se zastavil u stánku s jídlem, jenž je podobný tomu, co je v Konoze, Ichiraku Ramen. Po dojedení zvoleného jídla, Yakitori jsem se zvednul, nechal na stole náležitou částku a šel tam, kam jsem jít měl a to do kanceláře Tsuchikageho. Po chvíli jsem se konečně dostal před ony dveře, trošku zaklepal a pomalu začal otevírat se slovu. Zdravím.. Dveře byly otevřeny a já udělal své první kroky na koberci, který v místnosti byl. Tsuchikage-sama jsem tu asi brzy, že? Zeptal jsem se s trošku trapným výrazem na tváři a trošku se zasmál.

Manami

Když jsem zjistila že náš tým byl vybrán aby jsme ochraňovali Tsuchikageho, tak jsem byla štěstím bez sebe. Šla jsem do Tsuchikageho kanceláře a čekala jsem co se bude dít. Než jsem však vlezla dovnitř uviděla jsem Yakuma a chtěla jsem na něj zavolat, ale on už lezl dovnitř. Chvilku jsem poslouchala za dveřmi a když se nic nedělo, tak jsem nejistě zaklepala a vlezla dovnitř. Pozdravila jsem, a stoupla jsem si vedle Yakuma, toho jsem taky tiše pozdravila. Čekaly jsme co se bude dít.

Aoi Yuzimi

Yare yare.. to bude zase otravaaa.. posťažovala som si s takým sklesnutým anime výrazom na tvári. Pomaly som sa blížila k budove Tsuchikageho a pevne som v kútiku duše dúfala že sa nebudem musieť rozprávať s tou starou troskou ktorá vedela len komandovať a hovoriť o svojich dvesto rokov starých úspechoch. Pomaličky potíchučky ako myška som vošla dovnútra a na špičkám som sa doplazila za Yakuma aby ho nenapadla nejaká ero blbosť typu, ošahávať Manami prsia alebo iné zvrhlosti.

Kitsuchi

Skočil na malé nádvorie za Tsuchikageho úradom pričom sa ozval ohlušujúci úder a zem sa mierne zatriasla.
"Vitajte! Boli ste vybraní na veľmi obtiažnu a zaujímavú úlohu. Budete doprevádzať môjho otca na stretnutie piatich kage. Teraz vás však musím trochu preskúšať nebude to nič náročné no chcem si len mierne overiť vaše schopnosti. Útočte!" prikázal im a široký úsmev mu nemizol z obrovskej tváre.

Aoi Sora

Ako chcete. Povedala som trocha vážne a vytiahla som meč s púzdra. Po tom som sa rozbehla smerom na Kitsuchiho a snažila som sa ho s ním trafiť, bol hodne velký tak som mierila v podstate každým úderom inde.

Yakumo

Fůů, děláš si prde*? Vydal jsem ze sebe a to už však ta blba Aoi zaútočila přímým útokem na Kitsuchiho.. Já jsem tedy udělal následující věc. Překřížil jsem ruce, sedl si do pofiderního tureckého sedu a začal vydávat zvuky.. Mmmmmmmmmm... Až dobojujete, dejte mi vědět, okey? Řekl jsem jim s jedním pootevřeným okem, nejspíše jsem chtěl Kitsuchiho trošku naštvat a donutit ho, aby se na ostatní vyštval a šel čistě po mě, přeci jen jsem odpůrce týmové spolupráce, single byl vždycky lepší.

Manami

Útočit? Hmm, jsem myslela že to bude zase o něčem jiném, myslela jsem že jsme už prošli když jsme bojovali předtím řekla jsem si v duchu. Vtom Aoi vytáhla meč a běžela proti Kitsuchimu, oproti tomu Yakumo si sedl do tureckého sedu a ignoroval všechny. Naštvala jsem se na něj a praštila jsem ho po hlavě a přitom jsem mu řekla Jestli tady budeš sedět a nic nedělat tak nepůjdeme s Tsuchikagem na to setkání a to si mě potom nepřej a usmála jsem se na něj.

Yakumo


Jen tak jsem v klidu cajku seděl a díval se na to, jak souboj Kitsuchi versus ta ženská dopadne, ovšem v tom mi přiletěla rána na hlavě a dostal jsem menší kázáníčko. "Helé! Víš, že to sakra bolí?! A co já bojuju samostatně, neumím bojovat v týmu sakra! Tak mě na něj prostě pusťte a rozkopu mu pantel, není to jasné? A co bys mi jako udělala naplácala na holou?" Dokončil jsem docela na závěr ironickým způsobem a přitom se jí nenápadně díval zdola na poprsí, no však téměř jako obvykle. "Há, kalím to!" Dodal jsem po chvíli ticha docela naštvaně, což se doznačilo i tím, jak jsem pomocí své levé ruky bouchnul do země.

Manami

Jo, třeba bych ti naplácala na holou, ale před lidma a usmála jsem se, všimla jsem si že se mi zase dívá na prsa, tak jsem ho ignorovala a řekla jsem si pro sebe Ať se jen kouká na to co možná nikdy neuvidí.

Kitsuchi

Pleskol si po hlave rukou a len krútil hlavou (FACEPALM! ). Čo s nimi??? ukázal jednou rukou tromi prstami na každého z nich a zo zeme vyleteli kamenné ruky a všetkých ich spútali.
"Ešte raz..." povedal a pomaly sa blížil k nim "jeden raz..." pokračoval a stále sa približoval "budem počuť vetu: "Ja neviem bojovať v týme" či inú podobnú frázu" povedal nahnevaným no stále vyrovnaným hlasom a zdvihol pomaly ruku do vzduchu. Už stál presne medzi nimi.
"LETÍTE SPAŤ DO AKADÉMIE!!!" zahučal na celú iwu a ohlušujúco treskol päsťou do zeme až sa okolo neho vytvoril veľký kráter do ktorého všetci (už boli voľní) popadali a on vyskočil preč.

Kurotsuchi

Vyšla na hluk spoza steny a zasmiala sa. Prišla ku Kitsuchimu a dala mu bozk na čelo.
"Klud tati..." pošepkala mu. Otočila sa ku študentom.
"A čo s vami... choďte sa pobaliť domov a vezmite si veľa vecí budeme preč možno aj dlho. Zajtra ráno presne o 8:00 budete nastúpení pred bránou. Kto bude meškať..." hovorila a ku konci sa začala zem okolo nej pomaličky meniť na lávu. Potom sa veselo usmiala a zem sa zmenila späť.