Súkromné meista

vase domy, atď, aby ste si mali kde pozvať ja nwm kamarátov na večeru xD abo tak, proste aby sa to všetko nepísalo do Sunagakure jedného topicu bo je v tom potom chaos.

Dom rodiny Hiami
Soul

Pomaly a trocha unavene som prišiel k dverám domu v ktorom som býval s mamou a sestrou. V rukách som držal Lio a celkovo som ignoroval jej námiestky alebo sťažnosti, vlastne po ceste upadla to takého "bezvedomia" takže posledný kilometer sme išli v tichosti. Nejak sa mi podarilo otvoriť dvere a hneď pred nimi stála máti. Etoo.. mami potrebujem pomoc, nejak som to asi prehn..al s tréningom aa.. Začal som a ona sa na mňa prísne pozrela. Polož ju tam! prikázala pri čom ukázala na nejaký stôl a ja som len sklesnuto počúvol, dokonca ma ešte aj vyhodila z domu .. asi pre to že som svoj prvý deň ako sensei totálne zvoral. Tak som sa len tak začal prechádzať po Sunagakure no sato a rozmýšľal som kde dnes prespím

U Lio
Prebudila si sa v nejakej pohodlnej posteli, vedla na stolíku si mala zvyšok svojich vecí a na sebe si mala nejaké príjemné biele tielko a trojštvrťovými nohavicami, celá izba bola v podstate celkom "normálna" na stenách boli plagáty nejakých dievčat a celá jedna polička bola zaplnená knihami typu Icha icha.. v celej izbe však nikto nebol.

Kyrogue Izuna

Otevřel sem dveře do svého bytu.
Už bych si tu konečně mohl uklidit řekl jsem si při pohledu na svůj zaneřáděný pokoj.
Lehnul sem si na postel a v tichosti přemýšlel.
Otočil sem se na bok, napřáhl jsem ruku k malé dřevěné stoličce a vzal sem z ní fotku,byl sem na nich vyobrazen já jako malý a další dvě dospělé osoby.
Mami...Tati...

Možná by na mě byly pyšní, zítra jdu na svojí první misi... teď už je to všechno jedno
řekl jsem si tiše, překulil jsem se na záda a spal jsem.


v noci sem se zbudil, oblíkl jsem se rychle něco snědl a rozhodl jsem se že zamířim do Doja

Lio

V půlce cesty jsem spadla do komatu,takže jsem celou cestu nic nevnímala.Po nějaké době,ani jsem nevěděla kolik je hodin,když jsem se probrala,zjistila jsem,že jsem v nějakém domě.Po stěnách byly vylepené plakáty s děvčaty a polička byla přímo přecpaná nějakými malými knížkami,rozpoznala jsem mezi nimy i Icha Icha.Sakra snad nejsem v pokoji Senseie... Rychle jsem si sedla,ale potom jsem zjistila,že to nebyl zrovna nejlepší nápad,protože jsem měla pořád poraněný hrudník a sotva jsem se mohla hnout.V pokoji nikdo nebyl,a tak mě napadlo,že bych se mohla jít podívat po bytě.Zkoušela jsem vstát,ale moje nohy měly zjevně jiný názor,sotva jsem si dostoupla na obě chodidla,podlomila jsem se a letěla s hlasitým dopadnutím na zem.Byla to rána,takže mě napadlo,že pokud někdo v bytě je,asi to uslyšel a poběží nahoru.Takže jsem se snažila nějak dostat zpátky na postel,ale bez úspěchu.Zůstala jsem ležet na zemi a mezitím jsem si prohlížela podrobně celý pokoj...

GM

O chvíľku na to čo Lio spadla na zem mohla počuť ako niekto beží po schodoch, hneď na to ten niekto otvoril dvere. Bola to nejaká žena, mohla byť asi taká stará ako tvoja mama, mala biele vlasy a na sebe také.. "normálne" oblečenie. Ech.. počkaj nemala by si sa.. etoo prepínať. Povedala jemným hlasom a pomohla ti späť do postele. hm .. ty si Lio-chan že? spýtala sa po chvíľke a sadla si na okraj postele.

Lio

Někdo náhle otevřel dveře,stála v nich nějaká žena,vypadala že je Senseiova matka,protože měla i identické bílé vlasy se Senseiem.Ech.. počkaj nemala by si sa.. etoo prepínať. Řekla žena a pomohla mi dostat se zpět na postel. hm .. ty si Lio-chan že? Zeptala se mě a sedla si kousek ode mne. Arigatou a ano jsem Lio...Ehm,mohu se zeptat kde to přesně jsem a kde je Sensei?... Ptala jsem se,protože jsem nikde neslyšela Senseiův hlas. Jako,jestli mě tu nechal samotnou,co tu budu dělat...Neznám nikoho ze Senseiový rodiny,ale jeho mamka je celkem milá,snad už tu nebude nikdo další s kym bych se měla seznámovat,nejsem na to moc dobrá...

Aiko

Hm tak to ma teší Lio-chan, etoo.. sensei? myslíš Soula? ten Baka sa tu neukáže typujem tak.. týždeň.. možno viac, alebo kým mu nedojdu peniaze, o a si v jeho izbe, často sem nechodí. Zaškerila som sa na Lio. Gomene, teda zaňho no, očividne to prehnal. Hovorila som a unavene som si pretrela oči, ak dovolíš tak nachvíľku zbehnem dole, donesiem ti niečo na jedenie či na pitie, musíš byť s tréningu hladná.. teda asi. Usmiala som sa a pomaly som zase vykráčala z izby.

Lio

Hm tak to ma teší Lio-chan, etoo.. sensei? myslíš Soula? ten Baka sa tu neukáže typujem tak.. týždeň.. možno viac, alebo kým mu nedojdu peniaze, o a si v jeho izbe, často sem nechodí. Cože? A co Sensei provedl?... Ptala jsem se zděšeně,protože mi bylo divné proč nebude týden doma.Gomene, teda zaňho no, očividne to prehnal. To je v pořádku,spíš já jsem neměla dost sil a nebyla jsem rychlá,jinak bych se tomu výbušnému klonu vyhnula.Sensei s tim nemá co dělat... Snažila jsem se trochu ukecat situaci a ikdyž mě Sensei hodně štval,tak přeci jenom nemůže být týden bez střechy nad hlavou. Ak dovolíš tak nachvíľku zbehnem dole, donesiem ti niečo na jedenie či na pitie, musíš byť s tréningu hladná.. teda asi. Řekla mi a odešla ze dveří. No já ani moc hl...to je jedno... Nestihla jsem dopovědět,protože Senseiova mamka byla už pryč,byla jsem celkem vyhládlá,ale byla jsem zvyklá snášet hlad a žízeň celkem dlouhou dobu,takže mi stačilo třeba na den jenom málo jídla a vydržela bych.Sensei,ty si si teda zavařil,proč si mě sem sakra tahal,kdyby mě odnesl do nemocnice,neměl by takový starosti,chjoo... Dívala jsem se z okna,jestli náhodou nezahlídnu Senseie,dělala jsem si celkem starosti kam šel,ale pak jsem si vzpomněla na celý trénink a starosti mě okamžitě přešly. Neměla bych si dělat starosti,nějak to přežije,a kdyby ho někdo napadl tak se ubrání...Teda snad,pokud nebude zrovna spát,jinak ho nic nevzbudí... Narážela jsem tím na toho cizince u oazy jak tam skoro přizabil Senseie...

Aiko

Po chvíľke som sa vrátila s podnosom na ktorom bol domáci rámen s ktorého sa ešte parilo. Pomaly som do doniesla až ku Lio a položila som to na stôl vedľa nej. Etoo.. dnes tu asi prespíš, kontaktovala som tvojich opatrovníkov či rodičov či koho to máš. Gomenasai za tie ťažkosti ale ešte nemôžeš chodiť, narazené kosti na nohách a je celkom divné že ti ich ten "výbuch" či č oto bolo nedolámal, ale zajtra by si už mala byť ok, len čo príde Tatsuki tak sa ti na to pozrie. Hovorila som ospravedlňujúco a po tom som si k nej sadla na postel.

Lio

Senseiova mamka byla zase nahoře a přinesla mi ramen,který byl ještě teplý a krásně voněl. Arigatou...Ehm,nezeptala jsem se vlastně na vaše jméno... Vzala jsem si misku ramenu a začala pomalu jíst.. Etoo.. dnes tu asi prespíš, kontaktovala som tvojich opatrovníkov či rodičov či koho to máš. Gomenasai za tie ťažkosti ale ešte nemôžeš chodiť, narazené kosti na nohách a je celkom divné že ti ich ten "výbuch" či č oto bolo nedolámal, ale zajtra by si už mala byť ok, len čo príde Tatsuki tak sa ti na to pozrie. No,umm,já rodiče nemám,všichni zemřeli,už je to celkem dávno... Sklonila jsem hlavu. Tatsuki? Kdo je Tatsuki?... Zeptala jsem se,protože to znamenalo další seznamování a v tomhle stavu se mi nechtělo nic moc dělat.Znovu jsem si vzpomněla na trénink a zesmutněla jsem,přemýšlela jsem o tom,proč na mě Sensei použil výbušného klona,věděl že bych nestačila uhnout,ale stejně mě nechal odpálit...Sensei...Má takové sebevědomí vždycky nebo jenom při trénincích? Zeptala jsem se se smutkem v hlase a dále se dívala z okna.

Aiko


Eh.. nevedela som čo povedať no po tom som si povzdychla, Som Aiko Hiami, a Tatsuki je Soulova sestra, vlastne ona mu túto prácu ako sensei dohodla. Hovorila som a po tom som si všimla jej sklesnutej nálady. Prisunula som sa bližšie a položila som jej ruku na hlavu. Nemusíš byť.. smutná, Soul je takýto vždy, neopatrný, zbrklý, trocha hlúpy, vieš jeho.. vyhodili z Anbu jednotiek práve kvôli jeho povahe. Hovorila a po tom sa trocha usmiala. A neboj sa že by mu to len tak prešlo, len čo príde domov tak ho Tatsuki prizabije .. etoo ako ju poznám. Dodala som.

Klon Soul

Sedel som na streche domu a počúval rozhovor podo mnou, chjoo.. takže takto to je, možno to je jej .. zdroj takej výbušnej povahy. Pomyslel som si a rozplynul sa vďaka čomu som všetky skúsenosti aj to čo som počul predal Soulovi.

Lio

Aiko,máte krásné jméno...Tatsuka,někde jsem to jméno slyšela,není ona náhodou taky Sensei nějakého týmu? Řekla jsem,ale to už jsem měla Aiko ruku na hlavě. Nemusíš byť.. smutná, Soul je takýto vždy, neopatrný, zbrklý, trocha hlúpy, vieš jeho.. vyhodili z Anbu jednotiek práve kvôli jeho povahe. On byl u Anbu? To mi nikdy neřekl...On nám o sobě vlastně nic moc nevyprávěl,takže o něm mnoho nevím... Znovu jsem celkem zesmutněla. A neboj sa že by mu to len tak prešlo, len čo príde domov tak ho Tatsuki prizabije .. etoo ako ju poznám. Ehm,to snad zase ne,trošku to přehnal pravda,ale zase aby z toho měl nějaký průser,byl dobrý jako Sensei,naučil každého z nás nějakou techniku,spíš by si zasloužil trošku uznání,zjevně nikdy nevedl tým a dnes to bylo napoprvé.Všechny moje zranění byly z mojí hlouposti nebo z nutnosti,od té nadvakrát prořízlé nohy až po tonutí..Pak mi vlastně došlo,že jsem to řikat neměla,protože by Sensei dostal ještě více vynadáno,kdyby zjistily jak celý den probíhal. Vzpomněla jsem si na Mirugeho a přemýšlela kde tak asi je a co dělá.Nevím proč mě to okno tak lákalo,ale měla jsem strašné nutkání se pořád dívat ven,zkoušela jsem jestli někde neuvidím Senseiovi bílé vlasy,nebo jenom kousek jeho.Nikde nic,měla jsem obavy kde asi je a co se s ním stane až příjde domů,třeba by potom už nemusel být náš Sensei a přidělili by nám někoho jiného.Dnes jsem chtěla přizabít Senseie,ale aby jsme o něj přišli to mě nenapadlo,až teď....

Aiko

Heh.. Lio-chan, som rada že si oňho robíš starosti ale.. mne to vysvetľovať nemusíš ja mu nič robiť nebudem, tu je na to Tatsuki len ona má ešte tréning zo svojím týmom. Hovorila a trocha som si zívla. Vieš.. Lio-chan, zajtra máte ževraj nejakú misiu, chcela by som ťa poprosiť, aby.. etoo.. aby si ho.. no brzdila alebo.. heh ako to povedať, proste ak to vážne preženie, čo je uňho dosť možné, tak môže ohroziť seba aj všetkých okolo. Hundrala som stále neisto a dúfala som že vie čo tým chcem povedať.

Lio

Heh.. Lio-chan, som rada že si oňho robíš starosti ale.. mne to vysvetľovať nemusíš ja mu nič robiť nebudem, tu je na to Tatsuki len ona má ešte tréning zo svojím týmom. To nevadí,tak později to zařídim u Tatsuki-san...Jen mi příjde trochu moc kruté,že jste ho vyhodila z domu Aiko-sama.V podstatě mi zachránil život,jinak bych se utopila... Řekla jsem a usmála se. Vieš.. Lio-chan, zajtra máte ževraj nejakú misiu, chcela by som ťa poprosiť, aby.. etoo.. aby si ho.. no brzdila alebo.. heh ako to povedať, proste ak to vážne preženie, čo je uňho dosť možné, tak môže ohroziť seba aj všetkých okolo. Totálně jsem nechápala co tím chtěla Aiko-sama říci a jenom jsem se na ní udiveně dívala. Umm,no moc nevím o čem mluvíte,vím že přehání a že si myslí,že jsme strašně slabý,ikdyž jsme stejně staří jako on,ale když on má takové množství chak... Možná to souvysí stou jeho ohromnou zásobou chakry,mohl by nám snad Sensei něco udělat?.. Co jste tím myslela,Sensei by nám mohl ublížit? Dívala jsem se s hrůzou v očich a pozorně poslouchala...

Aiko

Eh.. možno si si mohla.. na tréningu všimnúť, keď používa nejaké techniky zväčša maju väčšie účinky než by mali mať. Napríklad dokáže z techniky ranku C vydolovať rank B a vyššie. Hovorila som trocha neisto. Ale nejde iba o to, síce je to sensei ale jeho rozum je trocha.. etoo no je hrozne dôverčiví, ľahko sa nechá chytiť do nejakej pasce a tak no.. ale načo ti to hovorím. Hundrala som si pre seba a vyzeralo to tak že si robím starosti, On sám by vám mohol ublížiť pri spätnom náraze nejakých techník. Dodala som ešte. eech ale ja som ho nevyhodila... no.. on je proste príliš ..ako sa tomu nadáva, príliš zmorený? asi zmorený no.. s toho že ti tak ublížil, sám sa sestre nebude môcť pozrieť do očí sotva sa mohol mne. preto tu nie je a ani tak skoro nepríde. Hundrala som stále dokola až mi ku koncu ani rozumieť nebolo.

Lio

Eh.. možno si si mohla.. na tréningu všimnúť, keď používa nejaké techniky zväčša maju väčšie účinky než by mali mať. Napríklad dokáže z techniky ranku C vydolovať rank B a vyššie. Ano,no...Jednou když jsem vztekle udělala dvě svoje nejsilnější Kamikaze,mi je Sensei zničil prý technikou úrovně C,ale mě to moc nepřišlo... Ale nejde iba o to, síce je to sensei ale jeho rozum je trocha.. etoo no je hrozne dôverčiví, ľahko sa nechá chytiť do nejakej pasce a tak no.. ale načo ti to hovorím. Sensei,on by se nechal chytit do pasti? Příjde mi to jako nějaký vtip,ale Aiko-sama vypadá,že si dělá starosti,takže to asi myslí vážně... On sám by vám mohol ublížiť pri spätnom náraze nejakých techník.Seděla jsem a jenom nehnutě poslouchala,byla jsem úplně mimo. Eech ale ja som ho nevyhodila... no.. on je proste príliš ..ako sa tomu nadáva, príliš zmorený? asi zmorený no.. s toho že ti tak ublížil, sám sa sestre nebude môcť pozrieť do očí sotva sa mohol mne. preto tu nie je a ani tak skoro nepríde. Ale diť,on mi nic neudělal,většinu zranění jsem si způsobyla sama,neměl by si to brát za vinu,chjoo musím Senseie najít... Odsunula jsem se na kraj postele a chtěla si stoupnout,tučšila jsem,že nikam nedojdu ale nechtěla jsem příjmout pravdu...

Aiko

Ech.. Lio-chan, prosím nevstávaj ešte.. by som to neskúšala na tvojom mieste. Povedala som starostlivo a zabránila osm jej v tom aby "spadla" na zem. Tak.. ja musím ísť niečo robiť.. keby si niečo potrebovala tak stačí zavolať budem iba dole v kuchyni. Povedala som a trocha som si zívla.. po tom som sa len postavila a vyšla som z izby.

Lio

Ech.. Lio-chan, prosím nevstávaj ešte.. by som to neskúšala na tvojom mieste. Řekla mi Aiko-sama a já dopadla zpátky na postel. Tak.. ja musím ísť niečo robiť.. keby si niečo potrebovala tak stačí zavolať budem iba dole v kuchyni. Dobře a arigatou za vše Aiko-sama.. Nahodila jsem falešný usměv,nemohla jsem se usmívat a přitom vědět,že Sensei je někde pryč kvůli mě. Chjoo,kdybych jenom byla lepší žákyně,tak tu teď nesedim... Dívala jsem se z okna a měla tolik obav,nikdy jsem se tolik ničím netrápila.Brala jsem si za vinu,že tu teď místo mě není Sensei a já jsem měla být doma.Naplnila mě vlna smutku a mě stekla slza po tváři.Stále jsem se dívala z okna zda něco nebo někoho neuvidím,nikde nikdo,cítila jsem se docela sama,přitáhla si kolena k tělu a stále se nehnutě dívala z okna...

GM

Do izby pomaly prišla nejaká Kunoichi, mohla mať tak 17 až 20 rokov a milo sa na teba usmiala. Sate, ty si asi Lio-chan, ja som Tatsuki, prišla som sa na teba pozrieť, teda.. musím ťa dať doporiadku aby si mohla zajtra normálne fungovať. Povedala s úsmevom a kráčala bližšie k posteli.

Lio

Do pokoje najednou přišla nějaká kunoichi.Byla starší než Sensei,takže mě napadlo,že je to Senseiova sestra. Představila se jako Tatsuki a že prý dá zase do pořádku. Dobrý den Tatsuki-san,nevíte kde je Sensei?... Znovu jsem se ptala,protože jsem měla pořád v hlavě kde asi tak Sensei vězí. Prosím,vím že to Sensei dneska přehnal,ale nedělejte mu nic,zasloužil by si uznání a nějakou pozornost,zachránil mi život...Většina zranění jsem si způsobila sama akorát na ten poslední výbuch,ale kdybych včas uhla tak se mi nic nestane...Prosím odpusťe mu... Mluvila jsem rychle,protože jsem toho chtěla říct co nejvíc...

Tatsuki

Etoo.. zahundrala som keď som ju počúvala a išlo to v podstate úplne mimo mňa, okej okej len už.. sa ukludni, povedala po chvíľke s úsmevom a podišla o niečo bližšie, prdlajz ti zachránil život prosímťa, a ak si si ich aj urobila mal tomu zabrániť je predsa tvoj sensei. Odpovedala som na jej prosby a na tvári mi bolo vidieť že mu naozaj niečo spravím. Po tom som ju odokrila a začala som sústrediť liečivú chakru do rúk, Shousen no jutsu.. šepla som a najprv som liečila jej hruď aby sa jej ľahšie dýchalo.

Lio

Okej okej len už.. sa ukludni. Chvilku jsem přestala mluvit,abych se mohla vůbec nadechnout. Prdlajz ti zachránil život prosímťa, a ak si si ich aj urobila mal tomu zabrániť je predsa tvoj sensei. No,ehm...Tatsuki-san vy jste byla ta,která mu zařídila místo Senseie,proč jste to udělala? Pokud jste věděla,že na to není stavěný se svoji povahou...Ne že bych vám nebyla vděčná,ale nejde mi to do hlavy... Tatsuki-san stejně vypadala,že nevzala moji prosbu vážně a tak jsem to chtěla znova ukecávat,ale to už mi Tatsuki-san léčila hrudník. Umm,víte Tatsuki-san,Sensei vlastně za nic nemůže,no on,on byl zrovna zaneprázdněn něčím,když nás najednou napadl nějaký ninja,proto jsem měla prořízlou nohu,ale to jsem si způsobila sama,byla jsem v genjutsu a jinak jsem se z něj nemohla dostat..No a potom,když jsme trénovali tak jsem si pořezala ruku,ale také z vlastní blbosti,potom ten výbuch...Ehm,no...ten výbuch je trošku komplikovaná záležitost,když Sensei měl takové strašně velké sebevědomí no a já mu chtěla srazit ten jeho hřebínek dolu a jaksi jsem probodla klona a ten vybuchl...No a Sensei mě potom zachránil,protože jsem se začala topit...Sensei opravdu za nic nemůže,prosím odpusťte mu to... Smutným hlasem jsem prosila o odpuštění pro Senseie. Bože,kdyby mě tak Sensei viděl,by si myslel že jsem hodně velká měkota,se tady za něho přimlouvám..Chjoo když to nejde jinak...

Tatsuki

Po chvíľke som si povzdychla a prestala som ju liečiť, tak dobre nič mu nespravím, ale už buď ticho, takto sa mi ťa ťažšie lieči. Povedala som rázne a znova jej začala liečiť hrudník, o chvíľku bol uť v pohode a tak som jej začala liečiť nohy. Tscheee zabijem ho ak príde.. zabijem.. trum tururuum zabijeeem. Spievala som si v mysli a na tvári som mala taký "diabolský" úškrn, prečo som mu dohodila túto prácu? etoo.. no pre to že som dúfala že ho trocha zmení. Dodala som a ďalej jej liečila pravú nohu.

Lio

Tak dobre nič mu nespravím, ale už buď ticho, takto sa mi ťa ťažšie lieči. Ehm,hmm.... Nechala jsem se zase jako chudinka léčit... Takže už vim po kom má Sensei takovou tvdohlavost,chjoo kde tak ten bláznivej Sensei trčí.Snad tu nebudu muset zůstat celou noc... Podívala jsem se na Tatsuki-san a měla úsměv,jako by chtěla někoho zabít. Prečo som mu dohodila túto prácu? etoo.. no pre to že som dúfala že ho trocha zmení. Ehm,mam takovou otázku Tatsuki-san....Sensei nám o sobě mnoho nepovídal,a tak mě napadlo,jestli byste mi nemohla něco o něm říci... Zeptala jsem se zklesle a dívala se na svá zranění,které jsem utrpěla v průběhu dne...

Tatsuki

He.. niečo o ňom? gomenasai.. nemohla, ak bude chcieť tak ti to možno raz povie sám... na jeho minulosť sa snažím nemyslieť. Povedala som trocha sklesnuto a Lio už bola v podstate v poriadku, ešte som jej však priložila ruky k tvári a liečila popáleniny.