Misia tým 1

First topic message reminder :

Rank: D-C
Miesto: Mimo Sunagakure no sato
Popis: V neďalekej dedine ktorá je postavená pri jednej menšej oáze radný poslal žiadosť do Sunagakure no sato s tým, že ich trápia divoké a nebezpečné zvieratá. Pre bližší popis misie sa tým musí dostaviť do dediny a stretnúť sa s radným.

Lio

Dobrá jak chceš... ale za půl hodiny nikam neutíkám a jdu za tebou jasný? Ne,budeš tady.. Naposledy jsem se otočila,lehce se na oba usmála a vyběhla z domu,při pohledu na psa a na bezvládné tělo muže,které bylo pod ním jsem ztuhla.Ten muž byl mrtví,jednoznačně,všude pod ním byla krev a pes si ho ožužlával jako lízátko,když jsem se koukla lépe na kus tváře toho muže,připadalo mi jakobych ho znala,jakobych ho už někde viděla,najednou mi problesklo hlavou odkud tu tvář znám,určitě to byl otec toho malého kluka.Byla jsem jako paralizovaná,stála jsem tam a dívala se na to monstrum jak v tlamě drží chlapcova otce,potom jsem si vzpomněla na Senseie a jeho pečeť,oči se mi začaly zakalovat smutkem a na povrch kůže se mi prodrala první slza. Ne,už žádné slzy...Žádný smutek,žádné city... Rychle jsem setřela slzu,a rozeběhla se naproti psovi,kousek před ním jsem vyskočila do vzduchu,kde udělala Henge a zakousla se příšeře zeshora do krku,navíc jsem se musela držet drápama o nepěknou kůži zvířete a to bylo celkem těžké...

Toshio Tanagushi

,,Raz som chybu urobil keď som sa snažil vyhnúť štýlu, druhý raz to nespravím." preblesklo mu hlavou a ani rukou nemykol mimo pri údere čím prerazil psovi hlavou katanou a ten sa mu zahryzol do ruky.,, Aaach." zastonal a v momente psia váha ho zatlačila a kvôli bolesti nevnímal všetko naokolo a pes ho zrazil k zemi a skončil priamo na ňom. Po chvíli Toshio prekonal bolesť a otvoril oči. Zbadal pred sebou dychčajúceho psa v ktorého papuli stále mal zabodnutú katanu no pes ako keby na truc sa do jeho ruky zahryzol a nechcel ju pustiť. Bolo vidno, že pes je už napokraji smrti ale tá krvilačnosť a vražednosť z neho stále sálala tak silno ako keď bol na vrchole síl.,, Ono to nakoniec aj bude podľa starého práva a písma." pousmial sa cez bolesť Toshio a cítil psí dych ktoré papuľa bola len kúsok od jeho tváre.,, Prestávaš ovládať svoje telo a zmysly prestavajú fungovať." zašepkal Toshio a neprestával spúšťať zrak z psích očí ktorého rovnako sledovali.,, Svet prestáva existovať a cítiš chlad ktorý ťa obaľuje každou sekundou. Ponáraš sa do tmy zabudnutia a beznádeje odkiaľ niet úniku." recitoval mu už dávno naučené texty Toshio a cítil ako pes na kraji smrti počúva jeho slová a hľadá sily na posledný útok.,, Cítiš ako sa tvoje plúca sťahujú rýchlejšie a slabšie. Snažia sa nasať čo najviac kyslíka lebo vedia, že to bude ich posledný nádych." pokračoval Toshio tichšie a tichšie.,, Srdce ti bije na poplach lebo cíti, že hraje svoju poslednú synfóniu." pousmial sa a naklonil sa k psovi ešte bližšie a prestal vnímať realitu. Díval sa do tých veľkých žltých očí plných nenávisti a túžby po smrti.,, Aj ja som kedysi žil ako ty ale smrť si príde po každého a ako Štýl hovorí tvoj čas práve nastal a smrť si po teba príde." zasmial sa a sledoval tie oči zvieraťa pred ním.,, Stretneme sa pekle." odsekol Toshio a zarazil katanu ešte hlbšie. Zviera posledný raz chrapčavo vzdychlo a v jeho očiach bolo vidieť beznádej a snaha o život. Pomaly sa z jeho očí vytrácal život a ochabli a pomaly sa zatvorili.,, Zas a znova sa človek díval, hoc len sekundu, smrti priamo do očí." potešil sa Toshio a razom sa prebudil do tvrdej realite v ktorej pebiehal boj.
Toshio otvoril tlamu zvieraťu a opatrne z nej vytiahol ruku aj s katanou a oprel sa o stenu zo skla a zakrvavenú katanu položil vedľa seba. Vytiahol zakrvavenú čiapku ešte z minulého boja a obviazal si ranu aby nekrvácala viac.,, Do frasa." povzdychol si a bolesť trochu poľavila.

Kelisu Urane

Kdoukala jsem na na tu krvácející ránu, rozhlídla jsem se okolo sebe, trošku dál odemě byl ten pes s useknutám chapadlem. Opatrně jsem se zvedla a i běs strašlivou bolest jsem se rozeběhla a usekla tomu zvířeti hlavu, poté jsem si sedla a koukla s eznovu na ránu, vypadaloto tak že začíná hnisat, opatrně jsem si an ránu šáhla při tom jsem slabě zasičela bolestí. Když v tom mě něco napadlo, nahnala jsem si do rukou chakru, a začala si léčit nohu.

U Lio

Trochu si sa mohla podiviť no tvoj útok sa dokonale podaril, zakusla si sa mu do krku a po chvíľke "zápasenia" sa ti podarilo zlomiť mu väz a on padol na zem mŕtvy, tento krát ťa ani nepálila tlama od jedu keďže bol ten pes asi ešte nevivinutý a žiadny v sebe nestihol vyprodukovať.

U Izunu

Chalan si stále iba niečo mrmlal pre seba a teba vôbec nevnímal, vlastne mal aj taký neprítomný pohľad.

Hokori/Soul

Hokori sa konečne podarilo zložiť všetkých troch Shinobi a trocha divne sa na Soula pozerala, on tam len stál opretý o tu bariéru a v hlave mal doslova dilema, potreboval uvoľniť tú pečať ale zároveň pri pomyslení na Lio to proste.. nedokázal. Tak si len povzdychol a klesol na zem. Gomenasai.. Hokori-chan, ale .. proste .. ju neuvoľním. Povedal potichu a Hokori len prikývla, nemala mu to za zlé a tiež nechcela aby sa mu niečo stalo tak len začala skladať pečate, som povrchná, mám techniku ktorá to prerazí, ale aj tak sa spolieham na Soula, pri tom on by riskoval.. príliš veľa. Rozmýšľala som pri tom a začala som v rýchlosti skladať pečate, po doskladaní asi šesťdesiatich pečatí som položila ruky na zem a pocítila som obrovský úbytok chakry. Hariton: Jigoku! skríkla som a na chvíľu sa nič nedialo, no hneď na to zo zeme začali ohromnou rýchlosťou vyrážať masívne Haritonové bodce ktoré v zlomku sekundy zničili všetkých psov, Soula, Kelis a Toshia sa však nedotkli len ich ako tak obkolesili, pri tom však asi štyri ohromné bodce z Haritonu rozleteli proti tej bariére a úplne ju zdemolovali, tý shinobi čo v nej boli sa len začal splašene obzerať, chceli pravdepodobne utiecť no nemali kam pretože ich obklopil Hariton: Satsujin! skríkla Hokori a v tom haritonovom vezení sa začali formovať haritonové kopije a úplne tých ninjov prešpajdlíkovali. Po tom len hokori vyčerpaním padla na jedno koleno a Soul na to nebol o nič lepšie.

Kyrogue Izuna

Kluk jsi neustále něco říkal, zdálo se jakoby mě nevnímal.

To je hrozný... co tu s nim mám dělat?? pomyslel jsem si zoufale.
Vytáhl jsem si z brašny kunai a začal jsem s ním kroužit kolem prstu, poté jsem pohlédl na kluka.
Chtěl by sis ho pučit? usmál jsem se na něho a strčil jsem mu ruku s kunaiem před oči

Lio

Podařilo se mi zlomit vaz tomu psovi,ten okamžitě padl na zem a já si oddychla.Vytáhla jsem drápy z jeho vyhublého těla,přeměnila se zpět na člověka a běžela do bytu kde byl Izuna s chlapcem. Tak jsem t... Nedořekla jsem,protože jsem viděla Izunu jak nabízí chlapci kunai a šermuje mu rukou u obličeje.Rychle jsem mezi ně vběhla,vytrhla Izunovi kunai z ruky a odhodila ho dost daleko. Tohle už nikdy nedělej! Okřikla jsem Izunu smrtelně ledovým tónem a objala malého chlapce. Už je po všem...Půjdeme pryč. Šeptla jsem klukovi do ucha,otočila se k němu zády,přehodila jeho ruce přes svoje ramena a rukama klučinu podpírala zespodu.Oba jsme si stoupli,kývla jsem na Izunu,že se můžeme jít podívat co dělá Sensei,v tu ránu jsem si na něj vzpomněla i na jeho pečeť. Sensei,zajímalo by mě jestli jste ji uvolnil,beztak určitě jo a budete se mi vymlouvat,že ne...Ten můj citovej výlev byl opravdu trapas a už se to nestane...Určitě to použil,nedbaje mých slov... Klesla mi hlava,ale poté jsem ucítila hocha na zádech a naskočil mi lehounký úsměv na tváři...

Toshio Tanagushi

Toshio pokojne sedel opretý o vlastnú stenu a obzeral sa naokolo. V momente sa všade naokolo utvorili obrovské bodce z skla podobného tomu jeho. Zadíval sa do toho skla a videl tam seba samého. Ako tam sedí s obviazanou rukou a rukávom celým nasiaknutým krkom.,, Dívať sa smrti do očí zas a znova." šepkal potichu a katanu opatrne založil do puzdra.,, Kdysi jednou." pokračoval spokojne v príbehu jemu tak známemu. Pokojne oprel hlavu o stenu a oddychoval po ťažkom boji.

Kelisu Urane

Z toho léčení té nohy mi pomalu začala docházet chakra, kotník mě pořád hodně bolel, ale překonala jsem se a zvedla se. Poté jsem si všimla Hokori která vyčerpáním padla na zem. Rozběhla jsem se za ní, s úmyslem jí nějak pomoc.

Chlapec

Len tuho objal Lio a pomaly jej vzlykal na chrbte.. O..ono.. oni mi.. zabili ocka. zašomral potichu no hneď na to sa znova rozplakal a tuho zvieral Lio. V diaľke Lio aj Izuna mohli vydieť ohromne veľké tvary kryštálov a ako keby "cencúľov" z Haritonu.

Hokori / Soul

Hokori ležala na zemi a sťažka dýchala, Kelis k nej prišla a zistila že je stále pri vedomí no očividne mala Hokori vážne namále. Soul sa zatiaľ dotrepal k Toshiovi a nevyzeral o nič lepšie než on. Heh.. mohol som si myslieť.. že Hokorin žiak nebude žiadne béčko. povedal a z úst mu tieklo trocha krvi, po tom vytiahol nejakú pilulku a podal ju Toshiovim stratil si dosť krvi, mala by ti ju obnoviť a zastaviť krvácanie. Povedal a naznačil aby išiel za ním, odyšiel ďalej až k Hokori a tam sa unavene zvalil na zem. .tak.. teraz iba čakať.. zahundral si pre seba

Toshio Tanagushi

Toshio pokojne sedel spokojný s vraždou ktorú práve spáchal. Cítil ako prichádza o časti svojej krvi ktorá končí v kaluži vedľa neho a mieša sa s krvou toho zvieraťa ležiaceho vedľa neho.,, Najradšej by som si ťa zavesil na stenu." zašepkal s úsmevom a zbadal nejakého jounina pred sebou a spomenul si, že ho už videl.,, Dívať sa smrti do očí? Hoc aj za cenu vlastného života." odpovedal mu potichu s úsmevom a zobral si tabletku. Svoji ranu si obviazal silnejšie a jemne sa cukol. Keď začul pokyn nasledoval Soula ďalej až k Hokori.

Lio

O..ono.. oni mi.. zabili ocka. Já vím,ale pššt ano? Už je po nich a my půjdeme pryč odtud...Chceš jít s námi do Suny? Zeptala jsem se tichým hlasem a rozešla se ven z bytu i s chlapcem na zádech. Heh co to je? Sklo? Uviděla jsem v dálce nějaké bodce co vykukovaly ze země. Hej Izuno dělej! Asi nemáme na vybranou,ale musíme jít za ostatnímy... Rozeběhla jsem se směrem k ''rampouchům'' ze skla. Teď se proměním na vlka ano? Chyť se mě potom rychle za krk nebo za srst,hlavně se pevně drž.. V běhu jsem udělala Henge a rozeběhla se ještě rychleji,ale snažila jsem se dopadat lehce,abych nevyklopila chlapce ze svých zad.Po asi 5-ti minutách jsme tam oba dorazili a já udýchaně zastavila před ostatními.Uviděla jsem Keli,Toshia,Hokori i Senseie,všichni v zuboženém stavu,asi mi nic jiného nezbývalo tak jsem přistoupila k Senseiovi.Proměnila jsem se zpět do lidské formy a chlapce posadila kousek vedle mě. Co se tu stalo? Mohu nějak pomoci? Zeptala jsem se trochu rozechvělím hlasem,ale nebylo to takové jako předtím,nebyl to ten hlas ve kterém byla slyšet lítost,tentokrát byl můj tón až překvapivě klidný,znělo to jako by se nic nestalo a já se jenom optala jste o.k ? Podívala jsem se na Senseie,no moc velký strach jsem o něj neměla,vlastně jediný o koho jsem si dělala starosti byl ten hoch,co teď bude dělat když mu zabili oba rodiče? Dívala jsem se chvilkou na Senseie a chvilkou na hocha sedícího vedle mě...

Kyrogue Izuna

Lio se proměnila na vlka a s chlapcem na zádach utekla pryč.
Pomalu jsem se vybelhal na nohy a šekl za ní.
Když jsem tam konečně došel uviděl jsem i všechny ostatní.
Sme se zase sešli usmál jsem se pro sebe

Kelisu Urane

Když jsem přiběhla k Hokori byla na tom vážně spatně. bála jsem se o ní, a protože jsme se učili že na zraněného máme pořád dokola, a dokola mluvit, začala jsem brblat nesmysli na Hokori. Shousen no jutsu: začala jsem opatrně lečit Hokoriiny rány na těle. Doufám že jí to pomůže.

Soul / Hokori

Len som sa pozrel s trocha trpkým úsmevom na Lio a vyzeralo to tak že sa dlho neudrží pri vedomí, Lio-chan, potrebujem.. od teba jednu vec.. povedal potichu a podal jej nejaký zvitok, stačí.. stačí keď ho roztvoríš a dáš doň trocha chakry. dodal znova a trocha zakašlal, pri tom ako ti ho podával si si mohla na jeho ramene všimnúť časť pečate čo ti mohlo napovedať k tomu že ju naozaj nepoužil. Hokori neboal schopná ani slova, sotva sa hýbala, vlastne sa ani nehýbala, bola úplne bez chakry a ani Shousen moc nepomáhal.

Lio

Dívala jsem se na Senseie,který nevypadal že by byl dlouho při vědomí. Lio-chan, potrebujem.. od teba jednu vec..Stačí.. stačí keď ho roztvoríš a dáš doň trocha chakry. Dořekl Sensei,podal mi nějaký svitek a já si všimla pečetě na jeho rameni. Css,zase ta prokléta pečeť,bez ní by bylo všechno snažší... Ani jsem nepřemýšlela jestli ji Sensei použil nebo ne,ikdyby mi řekl ne,neuvěřím mu,tak jsem jenom rozvila svitek,chytla kluka a přitáhla si ho k sobě.Jednou rukou jsem ho držela kolem pasu a druhou ruku jsem měla položenou na svitku,pustila jsem do něj trochu chakry a čekala co se bude dít...

Toshio Tanagushi

,,Ach jaj." povzdychol si potichu Toshio a videl, že od neho sa nič nežiada a tak sa posadil neďaleko od nich a len počúval. Ramenom mu prechádyala silná bolesť no pomaly ustupovala keďže mal ranu riadne utiahnutú šatkou.,, To už je po všetkom?" zamyslel sa Toshio a sledoval celú skupinu.,, O čo sa asi tak snažia?" premýšľal znudene.

Keď do svitku nakoncentrovala chakru tak to bolo ako po výbuchu dymovej bomby no po ustálení dymu tam stáli asi traja ninjovia v bielom čo mohlo charakterizovať medic ninjov, jeden išiel v momente k Hokori a podal jej nejakú pilulku ktorá jej vrátila trocha chakry no ani náhodou sa nemohla vyškriabať na nohy, po tom sa zohol ku Kelis a začal jej ošetrovať nohu, ďalšia išla ku Lio ktorá mala tiež nejaké zranenia a spýtala sa jej či ju môže prehliadnuť, po tom jej vyliečila zranenia a po tom sa pozrela aj na toho chalana, tretí medic išiel k Toshiovi a začal mu odoberať jed z ramena, po tom mu ho zaviazal obväzom a podišiel ku Soulovi ktorý už stihol upadnúť do bezvedomia.

Izuna tvoj post zatial budem ignorovať .. bo fakt nwm či sa chceš zabiť a príde mi to ako blbosť, ak mi napíšeš do skypu že sa chcem definitívne zabiť tak ja ti postavu zabijem bo sebevražda je divná

Kyrogue Izuna

Lio vložila chakru do svitku, svitek vybuchl za doprovodu obrovského dýmu.
Musel jsem si zavřít oči aby my kouř nepodráždil oči, když se kouř uklidnil zahlédl jsem tři ninji v bílých oblecích.
To nejspíše budou medikové pomyslel jsem si s úlevou.
Medikové během chvilky začaly obskakovat všechny lidi okolo.
více my to tu připomíná nemocnici usmál jsem se sám pro sebe.
Všiml jsem si že Soul upadnul do bezvědomí, přeběhl my mráz po zádech při pomyšlení že by se našemu senseiovi něco stalo.
Doufám že je v pořádku zamyslel jsem se ustaraně

Kelisu Urane

Seděla jsem vedle Hokori když v tom ke mě někdo přišel začal mi léčit nohu. Postupně jsem začala cítit obrovskou úlevu. Když jsem se koukla kolem sebe všichni byli úplně hotový. Ach jo .. zase jsem tu byla k ničemu... Sklamaně jsem zklopila hlavu a koukla se na Toshia.

Lio

Ze svitku se najednou rozešli tři medici,každý zamířil někam.Ke mě šel také jeden,trochu si mě prohlížel a poté se šel podívat na kluka.Podívala jsem se okolo sebe,Sensei byl v bezvědomí,Keli měla něco s nohou,Hokori na tom nebyla zrovna nejlíp,Toshio taky nevypadal,že by byl fit a Izuna na toho se ani nikdo podívat nešel. Ehm,hele počkej tu na mě chvilku... Řekla jsem klukovi,zvedla se ze země a šla směrem k Izunovi,když jsem tam došla,klekla jsem si a prohlížela si ho,jestli náhodou nemá nějaká zranění. Heh,to jsme zase dopadli co? První mise a hned takhle zmlácený... Zeptala jsem se a nahodila malý úsměv...

Kyrogue Izuna

Heh,to jsme zase dopadli co? První mise a hned takhle zmlácený... na tváři se my objevil tenký úsměv.
Nemyslel jsem si že takhle dopadneme... můj pohled se odebral na malého kluka který byl kousek od nás, svoji klidností mě znervozňoval.
Ten chlapec... co on je zač? zeptal jsem se bez toho abych z něho spustil oči

Lio

Izuna se divně díval na toho klučinu,který seděl opodál.Ten chlapec... co on je zač? Zeptal se mě,já jenom otočila hlavu na hocha,poté se podívala zpět na Izunu a trochu si oddychla. Ehm víš,jemu zabili oba rodiče ti psi,podle mě jeho matka byla ta co jsme potkali hned na začátku před vesnicí,ta už byla mrtvá...A teď jak jsem odešla bojovat s ním dalším psem...Tak ten umm měl jeho otce v tlamě,taky už byl mrtev...Takže oba jeho rodiče jsou mrtvý a já jsem asi jediná,která se ho snaží zachránit...Nemůžu ho tu nechat,prostě to nejde,přemýšlím o tom,že si ho vemu do Suny na starosti a vycvičím z něj ninju na úrovni.Nediv se mu,že je trochu mimo,v jeden den přišel o oba rodiče... Sklesla mi hlava a já se dívala na chlapce...

Kyrogue Izuna

za dobu co my Lio vyprávěla o rodičích toho chlapce, jsem jen tiše přikyvoval.
Takže budeš něco jako jeho druhá matka? usmál jsem s na ní, nevěděl jsem jestli teď je vhodná doba pro takovédle blbosti.
Tak to nejspíše bude ten... Miruge, jo on.... bude otec? podotkl jsem ještě.

Lio

Takže budeš něco jako jeho druhá matka? Ehm,matka je moc silný slovo,spíš něco jako jeho starší sestra... Usmála jsem se a podívala se na Izunu. Tak to nejspíše bude ten... Miruge, jo on.... bude otec? Mno,on...Moc nám to neklape,takže asi bude...Ne asi...Určitě bude rozchod,nevím byl milý,ale prostě nepříjde mi dost...Ehm jak to říct,takový no...To máš jedno...Takže jako s Mirugem v podstatě už nic nemam a teď se budu starat o toho kluka,takže budu mít míň času,no a Miruge je stejně pořád někde na misi,nic o něm nevím...To je jedno,prostě je konec a co ty vlastně? Co ta Keli? Uchechtla jsem se a podívala se na kluka,který stále seděl na zemi...

Kyrogue Izuna

Pousmál jsem se nad tím jak se Lio dokáže tolik rozpovídat.
Jaký já a Keli? nic spolu nemáme ani nikdy mít nebudeme myslím že už jsem ti to říkal řekl jsem důrazně.
Pořádně sem se protáhl, cítil jsem se celý zdřevěnělý.Chudák Miruge? kdy mu to plánuješ říct? zasmál jsem se na hlas a pořádně jsem šťouchl Lio prstem do čela.