Konohagakure no Sato

Katsue Ayaka

Procházela jsem se uličkou plnou lidí s myšlenkou vyrazit do nějakého obchodu či stánku na oběd. Vytáhla jsem si z kapsy peněženku ve tvaru a vzhledu chibi štěněte a počítala svůj finanční obnos. Hmm, možná jsem si sebou měla vzít víc. Nevšímala jsem si okolí, takže jsem omylem do kohosi vrazila. Eh, omlouvám se. Peněženka mi vypadla při tom z ruky. Rychle jsem se sehla a sebrala ji. Naštěstí v ní nic nechybělo, což jsem si oddychla a pokračovala v cestě. Chtěla jsem zajít na ramen, ale bylo tam plno, tak jsem popošla kousek dál na mé oblíbené dango. Naštěstí tam bylo prázdno, tak jsem se posadila a obědnala si pár dango knedlíčků se svojí oblíbenou omáčkou. Co budu dnes dělat? Napadlo mě.

Tsume Inuzuka

Hmm.. on? spýtala som sa milo pri čom som ukázala na svoje prsia kde si vylihoval Kuromaru. No.. je to Kuromaru, heh.. je zlatý že? hovorila som no to posledné skôr pre seba a podrbala som ho za ušami.

Seiji Aburame
Hm no ak by bol zlatý tak ho odnesiem do záložne ale tak je milý no a akože sa voláš ty ? opýtal som sa trocha nenápadne a potom som sa zasmial tomu čo povedal ten chlpík čo odišiel potom som skonštatoval Asi nemá rád proteiny

Tsume Inuzuka

Hmm ja? etoo.. myslím že Tsume, jo .. som Tsume. Zaškerila som sa pri čom som sa stále plne venovala Kuromarovi. Chjoo.. čo si zas robil Kuromaru?.. vyzeráš nejak choro. Zašomrala som si skôr pre seba a začala som mu kontrolovať uši a zuby.

Ayakashi Takeru

Jen tak jsem se procházel ulicemi města a najednou jsem dostal hlad. Domů jsem to měj ještě daleko tak jsem si řekl že se stavím v některém z okolních krámků. Hmm, tady to vypadá dobře. Pomyslel jsem si a vešel do menší místnůstky s pár židlemi a stoli. Uvnitř seděla bělovlasá dívka a jedla dango. Hmm,to dango vypadá dobře.Asi si ho taky objednám Sedl jsem si ke stolu a přišla milá paní která se mě zeptala co si dám. Dal bych si to samé co má támhleta dívka.Prosím. Mile jsem se na ní usmál a ona odešla do kuchyně. Po chvíli přiběhla se stejným jídlem jako dívka co seděla naproti mě. Lehce jsem si přivoněl kté nádherné vůni a s chutí se do toho pustil.

Shinri Nara

Prechádzal som dedinou a myslel som na Hitomi.Toto je nuda....Povedal som si pre seba a kráčal som dalej prišiel som k obchodu a kúpil som si vodu zaplatil som a sadol som si na lavičku a začal som sledovať okolo idúcich.

Hyuuga Hitomi

Pobíhala jsem po vesnici hledajíc obchod s květinami.Po cestě jsem ucítila přenádhernou vůni z nějaké malé restaurace.Nakonec jsem pomalu vkročila dovnitř a posadila se. Skoro všichni lidé, co tam seděli, měli "dango". Mmmm.. Mé oblíbené jídlo. Pomyslela jsem si a zavolala "číšnici". Dobrý den, dala bych si to, co má ten kluk támhle. Řekla jsem a nenápadně ukázala na toho ninju (Takeru). "Číšnice" odběhla a já si zatím prohlížela vybavení restaurace. Po chvíli číšnice jídlo konečně donesla. Děkuji. Řekla jsem s úsměvem a pustila se do jídla.

Takashi Kansayaku



U stánnku s rámen lidi jen přicházeli...Ahojte... řekl jsem těm novým lidem...Potom Přinesl mi můj kuřecí rámen a hned jsem se chutí pustil...Jedl jsem a jen tak jsem se na ně chvíly díval...

Shinri Nara

Postavil som sa a vypil som vodu fľašu som hodil do koša a šiel som sa pozrieť do ramen stánku či tam ešte je stále ten chalan z aburame klanu no po ceste som zazrel Hitomi v reštaurácii. Pristúpil som bližšie k nej.Ahoj Hitomi...Povedal som s pýtal som sa.Je tu volné....Ukázal som na stoličku oproti nej a čakal som.

Seiji Aburame
Po tom ako rozmýšľala nad svojím menom som na ňu pozrel a kývol som hlavou Zaujímave meno hm dáš si niečo alebo si . Teda ste už dojedli ? opýtal som sa a dojedol som Dango potom som si pritiahol rámen ktorý tam nechal ten chlapec a zasmial som sa .

Tsume Inuzuka

Josh.. už sme jedli teda.. tuto krpec si dal trocha viac než je zdravé že? zaškerila som sa na Kuromara a on sa na mňa pozrel takým nevinným pohľadom, po tom však len šťastne zaštekal a ja som ho poškrabala za ušami, chjoo.. už by nás mohli zaradiť do týmu čo ? Kuromaru.. posťažovala som sa a prezerala som si prázdu misku od rámenu ktorú zobral predavač a dal ju do špinavého riadu.

Ayakashi Takeru

Jak jsem tak seděl a jedl to dango do restaurace začalo chodit stále víc a víc lidí. Najednou nějaká dívka na mě ukázala. Chtěl jsem se jí zeptat jestli něco potřebuje nebo co. Ale raději jsem to neudělal. Pokud přijde ještě jeden člověk tak zaplatím a půjdu. Pomyslel jsem si. A jako na potvoru zrovna přišel další kluk který se začal bavit s tou dívkou co na mě předtím ukazovala. Sakraa.Mě se nikam nechce.To dango je tak výborný. Pomyslel jsem si a začal se rozmýšlet jestli půjdu nebo ne. Účet prosím. Řekl jsem a v tom ke mě přiběhla ta milá paní. To už platíte?Opravdu si nedáte ještějednu porci? Řekla a mile se na mě usmála. Sakra je tu na mě nějak moc lidí. Ale co už tak ještě jednu porci si dám. Tak já si teda dám ještě jednu ale opravdu poslední. Odpověděl jsem a úsměv jí oplatil.Ta paní opět odběhla do kuchyně a za chvíli tu byla s další porcí danga. Děkuji. Řekl jsem jí a ona opět s úsměvem na retch odešla. Hmmm, nádherně to voní. Ale měl bych to sníst co nejdřív. Je tu na mě vážně moc lidí.Řekl jsem si v duchu a přitom se lehce pousmál…

Seiji Aburame
Pustil som sa aj do toho rámenu ktorý som dojedol Hm takže ste už jedli. A no to teda by mohli . Pozrel som na predavača Ešte jedenkrát Dango poprosím a Rámen. potom som pozrel na Tsume Fakt si nič nedáte ?

Tsume Inuzuka

Len som kývla hlavou na znak že naozaj si nič nedáme a pomaly som sa postavila, No.. ja asi idem.. trénovať tak.. zatial. Povedala som tomu chalanovi a usmiala som sa naňho, po tom som sa usmiala aj na Kibu a pohladila som Akamara. Len som vyšla z rámenu a pomaly som si to zamierila k nejakému tréningovému polu.

Katsue Ayaka

Restaurace se pomalu začínala plnit. Skoro už jsem dojídala svoji porci dango knedlíčků. Vzala jsem si poslední špejli do ruky a rozhlédla se po restauraci. K mému překvapení tu skoro všichni jedli to samé co já. Usmála jsem se pro sebe. To víte...já vím, co je dobrý. A zakousla jsem se do špejle-tedy vlastně do danga. Hmm, budu muset jít...ale kam? Domů se mi nechce...a nic nedělat se mi taky nechce...To se zase budu nudit...I když...mohla bych jít trénovat, ale to se mi taky nechce. Líně, znuděně a zároveň poraženě jsem si povzdechla. Klidně bych tu zůstala a pozorovala ostaní...jenže to bycxh si musela ještě něco obědnat...a to taky nechci. Dneska jsem byla totální ukázka lenosti v lidské podobě. Nechtělo se mi dělat vůbec nic. Jen tak jsem tam seděla s posledním dango knedlíčkem na špejli a přemýšlela jsem, co budu dělat dál.

Ayakashi Takeru

S chutí jsem se pustil do poslední špejle danga a rychle jsem jí snědl. Hmm, co těď? Domů se mi vážně nechce ale zase chodit po konoze jen tak taky ne. Sakra. No nic asi zaplatím a půjdu. Cestou něco vymyslím. Měl jsem dost ztroskotanecký výraz v obličeji a ten kdo mě viděl si musel bůhvíco myslet. Účet prosím.Řekl jsem potichu, ale zároveň dost nahlas aby mě slyšela za paní v kuchyni. Okamžitě přiběhla ta paní a s milým usměvem na rtech mi řekla kolik jí mám dát. Zaplatil jsem a úsměv jí oplatil. Ještě chvíli jsem tam seděl a pak sem se odhodlal a zvel jsem se. No co těď?Vážně mě nic nenapadá. Pomyslel jsem si a opět se mi na tváři vyčaroval ten poraženecký kukuč...