Kuteiton?

Yuki

Ubehol asi týždeň od festivalu v Konohe, Yuki stála na pri bráne v Kirigakure a na tvári mala zamyslený výraz, dala si zvolať dvoch geninov keďže sa jej znova zmenil tým, pri kartičkaćh ktoré im poslala mali napísané aby si zobrali zásoby tak na týždeň, teplé olečenie to tých najtuchších mrazov a nejaké zbrane.

Nairy Natsuki

Přeřadili mě do jinýho teamu. Na jednu stranu jsem byla ráda, že se zbavím svojí sestry, ale taky mě štvalo, že takhle nebudu moct odhalit pravou identitu Kita. Dostala jsem zprávu, že si mam zabalit teplé oblečení a nějaké zásoby. Ach jo..podle toho co si mam vzít sebou to nezní moc růžově..nesnášim zimu.. otřásla jsem se a začala si balit nějaké oblečení, potom jsem si připravila nějaké to jídlo a nakonec výbavu. Poté jsem vyrazila na místo srazu. Když jsem tam došla uviděla jsem tam mojí bývalou senseiku. Možná to bude můj sensei i teď pomyslela jsem si a došla až k ní. "Sensei? Co tu děláte?" položila jsem úplně debilní otázku, ale v tu chvíli mě nic jinýho nenapadlo.

Yuki

čakala som tam ešte hodnú chvíľu, v rukách som mala nejakú knižku do ktorej som boal zabratá tak mi chvíľu trvalo kým som si všimla Nairy a uvedomila že na mňa prehovorila. Eh.. aoj Nairy-chan, dúfam že ste si to na tom festivale užili. Zaškerila som sa na ňu a chvíľu som sa zamyslela nad jej otázkou.. no.. som tvoj sensei, aj teraz.. takžeee.. ideme na tréning na jedno.. ehm miesto.. myslím že na ňom môžeš veľa získať. usmiala som sa nadšene a čakala som na jej reakciu.

Kioshi Aki

Byl jsem přiřazen do jiného týmu. Na jednu stranu to bylo dobře protože náš Sensei byl idiot ale stejně mě to trochu mrzelo. No co už, snad bude tenhle tým lepší a budem spolu líp vycházet. Pomyslel jsem si když jsem si balil věcy. Takže….oblečení mám, nějaké jídlo taky a katanu taky.Tak asi vyrazím. Vyšel jsem z bytu směrem k bráně kde jsme se měli setkat. Viděl jsem tam dívku a nějakou ženu. Nešel jsem rovnou k nim ale zůstal jsem opřený o strom asi třicet metrů od nich. Chvíli jsem je pozoroval a vypadalo to že se už asi znají. No asi tam už půjdu, nebaví mě tu jen tak stat. Vyšel jsem ze stínu stromu a šel směrem k dvěma osobám. Dlouhý kabát mi vlál ve větru a přitom asi vítr pohrával s mími vlasy. Došel jsem až k nim a zeptal se jich. Hoj, nevím jestli jsem tu správně. Ale prý jsem přidělen do nového týmu. Dořekl jsem a pokusil se na ně usmát. Přitom jsem si je nenápadně přeměřil pohledem.

Nairy Natsuki

"Jo na tom festivale to bylo dobrý" řekla jsem jí a trochu se ušklíbla. Potom sensei říkala něco o tréninku."Podle toho co mam mít s sebou, tak tam bude nejspíš kosa, že?" Potom k nám přišel nějaký kluk. Když na nás promluvil, trochu mi přeběhl mráz po zádech. Nedůvěřivě jsem si ho prohlížela, ale přišel mi v pohodě. "Jo to bude nejspíš tady" řekla jsem mu a trochu se usmála. "Sensei..už můžeme vyrazit nebo ještě na někoho čekáme?" Protáhla jsem se a čekala na její reakci.

Yuki (etoo žena xD?... T_T vyzerá tak na 16 max)

No.. pre vás to tam bude na nevydržanie. Zaškerila som sa na Nairy a po tom som si zvedavo prezrela toho chlapca. Aooj ! povedala som nadšene a po tom som sa otočila k východu z brány. Taak ste tu.. môžme vyraziť.. muhehe neviem koľko tam budeme možno to budú mesiace. Ale mám povolenie od Mizukage takže v tom nevidím problém. Zaškerila som sa a vyrazila som po nejakej vyznačenej cestičke z Kirigakure niekam na sever.

Kioshi Aki (omj tak sorry sem nekoumal jak vypadá )

Jo to bude nejspíš tady.Odpověděla ta dívka. Přišlo mi že není zrovna dvakrát nadšená z toho že tu jsem a tak jsem snažil být co nejmilejší abych to nějak urovnal. Sakra, doufám že to bude vpoho.Rád bych sní vycházel když už máme tu misi.Nebo co že to vlastně máme. Uvědomil jsem si najednou. …možná to budou měsíce. Měsíce? Vyhrkl jsem ze sebe. A když už jsme u toho co že je vlastně naší misí? Zaptal jsem se trochu rozpačitě zatím co ta dívka odcházela směrem pryč….

Nairy Natsuki

Měsíc?! proběhlo mi hlavou. Sensei se mi zdála nějaká natěšená Tohle nedopadne dobře pomyslela jsem si a vydala se za nimi. Šla jsem trochu pozadu a rozhlížela se po okolí. Nakonec mi to nedalo a doběhla jsem toho kluka. "Já jsem Nairy" řekla jsem ve snaze prolomit ticho, která nás svíralo už od začátku cesty a taky jsem se chtěla dozvědět jeho jméno.

Yuki

etoo.. misia? to je tréning.. tréning.. zopakovala som nadšene a ukazovala som pri tom palcami tak povzbudzujúco hore. Po tom som sa znova otočila na cestu a porozhliadala som sa naokolo. Konečne zamierime to troška chladnejšieho prostredia.. toto nehorázne teplo mi poslednú dobu nejak nerobí dobre. Povedala som si no popravde bolo vonku ani nie 17 stupňov.

Nairy Natsuki

Řekl že se jmenuje Aki. Nevěděla jsem o čem se dál bavit, páč mě zrovna nic nenapadalo a tak jsem jen mlčky šla vedle něj. "Sensei já nechci celej měsíc někde mrznout...Proč nemůžeme trénovat někde...kde je tepleji?" zeptala jsem se jí. Bála jsem se co je podle ní přijatelné počasí, když venku nebylo zas tak takové teplo, klidně bych uvítala kdyby bylo tepleji. To si umim představit...strávit měsíc někde kde je -20 možná ještě hůř...To nedopadne dobře pomyslela jsem si za tu chvíli již podruhé. Měla jsem špatný pocit už od začátku cesty, ale to mám vždycky když má přijít zima nebo se někdo o ní zmíní.

Yuki

Neboj sa Nairy-chan.. nejak to zvládneš. Uškrnula som sa na Nairy a povzbudzujúco som sa na ňu usmiala.. môžem ti zaručiť že keď sa odtial vrátime tak ti tá zima bude trocha chýbať. Dodala som tajomne keď tu zrazu začalo pršať, nevadilo mi to aj keď som ani nie za minutu úplne premokla.

Kioshi Aki (zdá se mi to nebo náš sensei je Miku Hatsune ? Ale to je vedlejší Jinak chtělo by to nějakej posun v před )

Viděl jsem jak se ty dvě o něčem baví tak jsem se do jejich konverzace nevměšoval. Najednou začalo pršet. Ihned se mi vyčaroval na tváři úsměv a nálada se mi zvedla z bodu mrazu na radost. Miluji jsem totiž déšť. Do pár okamžiků jsem byl celý zmoklý ale ani v nějmenším mi to nevadilo. Běželi jsme dál podle instrukcí dívky která nám velela. Nijak extra sem si těch dvou nevšímal protože bylo evidentní že se spolu již znají a tak jsem je nechtěl rušit. A taky jsem nevěděl o čem bych se s nima měl bavit. Prostě jsem jen běžel a užíval si toho krásného deště.

Yuki (jo no )

Išli sme niekoľko hodín, teda približne tri až štyri a poslednú pol hodinu sme doslova bežali. Po tom sme sa objavili pri nejakom menšom prístavnom meste, stále pršalo a ja som už bola tak ako aj vy úplne premoknutá, vstúpili sme do nejakého hostinca kde som sa stavila za barmanom a prehodila som s ním nejaké to slovo, vrátila som sa k vám a na tvári som mala čím ďalej tým väčší úsmev. Taak tu máte klúčik od izby, chodte sa vyspať skoro ráno vás zobudím, povedala som a sama som odišla niekam von z hospody.