Festival v Konohe

Shinri Nara

Prechádzal som dedinou všade na okolo bolo veľa ľudí.Všetci sa smiali a skoro každí si niečo kupoval ja som mal na mierené na ramen pretože mama nič nenavarila.Po chvíľke som tam prišiel na šťastie tam nebolo moc ľudí čo bolo dobre vstúpil som dnu a sadol som si na krajnú stoličku a objednal som si jeden ramen.Každým rokom je ten festival lepší a lepší...Pomyslel som si a čakal som na svoj ramen.

Keiko Lysea

Seděla jsem doma na posteli a jentak přemýšlela co budu dnes dělat,když všude okolo je veselo,stejně jako každý rok.Tentokrát jsem si ale řekla,že udělám vyjímku,že nebudu sedět celou noc doma,ale vyjdu se podívat do ulic.Ve skříni jsem našla kimono,které jsem na sobě neměla ani jednou a tak jsem měla strach jak budu vypadat,naštěstí to nebylo tak hrozné jak jsem myslela,no žádná sláva to taky nebyla.Rychle jsem si opláchla obličej,sčesala dlouhé vlasy,sebrala ze stolu peněženku,naposledy se podívala po pokoji,zamkla dveře a pomalým krokem šla na festival.Mezi davy lidí jsem se strácela a chvilkou nevěděla,kde přesně jsem,no naštěstí jsem poznala,mě tak dobře známý krámek s ramenem.Vešla jsem dovnitř,nebylo tam moc lidí,ale zahlídla jsem tam jednoho kluka,mohlo mu být asi tolik co mě,tak jsem si k němu přisedla. Ahoj,co ty tady tak sám? Mimochodem jmenuji se Keiko Lysea... Usmála jsem se na kluka vedle mě a zvedla ruku na znamení,že si chci objednat. Jeden kuřecí ramen prosím... Řekla jsem a znovu se podívala na mého souseda...

Spoiler:

Shinri Nara

Sedel som a čakal som kým mi donesú ramen v tom do stánku prišlo nejaké dievča sadlo si vedľa mňa a predstavila sa pozrel som sa na ňu a povedal som.Ahoj ja sa volám Shinri Nara..Mierne som sa usmial v tom mi doniesli ramen chvíľku som počkal a potom som začal pomaly jesť.

Keiko Lysea

Shinri...Hezké jméno... Usmála jsem se a v tu chvíli nám oboum donesli ramen. Tak dobrou chuť Shinri... Už už jsem chtěla začít jíst ten voňavý pokrm,když mě hlavou probleskla jedna otázka a já ji nechtěla nechávat na potom. Jo a umm,Shinri už víš co budeš dnes dělat? Myslím tady na festivalu nebo jinak...Ty tu na někoho čekáš? Zeptala jsem se potichu a hůlkami nabrala hrstku nudlí,chvilku jsem foukala,abych si nespálila jazyk jako poprvně,kdy jsem dostala ramen a po chvilce jsem si jídlo strčila do pusy...

Shinri Nara

Ked povedala dobrú chuť tak som jej iba odpovedal.Dobrú chuť aj tebe.Mierne som sa usmial a dalej som jedol. Ked v tom položila dalšie otázky.Nie neviem čo budem robiť..Povedal som a dodal som.No na nikoho tu nečakám.Usmial som sa a spýtal som sa jej.A ty tu na niekoho čakáš?Pozrel som sa na ňu a čakal som.

Keiko Lysea

Když mi Shinri řekl,že na nikoho nečeká a že neví co bude dělat,měla jsem celkem radost,hned jak jsem spolkla hrst nudlí co jsem měla v puse,jsem se zase zeptala. No já nemám ani páru co budu dělat,moc na festivaly nechodím a už určitě tu na nikoho nečekám...Tak co kdybychom tu dneska byli spolu co řikáš? Zeptala jsem se a nahodila lehký úsměv,poté si nabrala další hrst už trochu vychladlého ramenu,takže jsem nemusela foukat a rovnou jsem si dala jídlo do pusy...

Shinri Nara

Pomaly som jedol dalej v tom som prestal jesť a odpovedal som jej.No aj tak by som sa doma nudil...takže prečo nie.Usmial som sa a jedol som dalej. po chvíľke som sa jej zase spýtal.A kam by si chcela ísť?Usmial som sa a dalej som jedlo.

Keiko Lysea

Ehm,kam by jsem chtěla jít... Rychle jsem dojídala ramen a přemýšlela o nějakém dobrém obchodu. Heh,pane...budu,teda spíše budeme už platit... Houkla jsem na prodávajícího a dále probírala obchodu,na které jsem cestou sem narazila,nic mě nenapadalo a tak jsem si jenom povzdychla a zaplatila. Když jsem se zvedala ze židle a měla se na odchodu,uviděla jsem kousek od ramen shopu obchod s plyšáky. Jéé,Shinri pojď honem... Chytila jsem Shinriho za ruku a běžela s ním ke krámku...

Shinri Nara

práve som dojedal ked v tom ma Keiko chytila za ruku a odvliekla ma k dalšiemu obchodu kde predávali plyšákov pozrel som sa na ňu a spýtal som sa.Chceš plyšáka?Usmial som sa na Keiko a čakal som na jej odpoved.

Keiko Lysea

Jakmile jsem ke krámku dovlekla i Shinriho,hned jsem očima začala projíždět plyšáky co tam měli.Postřehla jsem i Shinriho otázku jestli chci nějakého plyšáka,chtěla jsem odpovědět,ale pořád jsem hledala nějakého pěkného až mi oči zastavily na malé černé kočičce. Ano,Shinri koukej,koukej,tadyhle ta kawai kočička...Že je hezká...Pane kolikpak stojí? Ječela jsem s jásotem na Shinriho a prstem ukazovala na plyšovou kočičku,která ležela na poličce...

Shinri Nara

Pristúpil som k predavačovi a ukázal som na toho plyšáka čo mi ukazovala Keiko. Predavač mi ho podal zobral som ho a zaplatil som. Otočil som sa na Keiko a podal som jej plyšáka a usmial som sa.A kam chceš ísť teraz?Spýtal som ss z úsmevom na tvári.

Keiko Lysea

Shinri si najednou vzal toho plyšáčka,kterého jsem si chtěla zaplatit,trošku divně jsem se na něj koukala,ale potom mi ji přinesl a dal mi ji. Jéé,děkuju Shinri...Mam kawaii kočičkuu... Tiskla jsem si plyšovou,černou kouli k sobě a rozhlížela se kam dál. Hele Shinri,máš rád sladký? Optala jsem se s úsměvem a koutkem oka zamířila na krámek s lízátky a pendreky,ani jsem nečekala na Shinriho odpověď a už jsem ho zase vláčela za ruku ke krámku se sladkostmi.Po tom ramenu jsem dostala strašnou chuť na sladký a tak se jenom slintala nad rozkošnými bonbónky a lízátky...

Shinri Nara

Usmial som sa a povedal som.No sladké by som si aj dal..Ledva som stihol dopovedať a už ma ťahala do iného obchodu kde predávali sladké pozrel som sa na Keiko a usmial som sa.Tak čo by si si dala?Spýtal som sa z úsmevom a čakal som.

Keiko Lysea

Už jsem se tam pomalu rozplývala nad tou rozmanitostí dobrot,když se mě Shinri zeptal co bych si dala.Nemohla jsem se rozhodnout co si vzít,všechno vypadalo tak krásně a sladká vůně mi pomalu zatemňovala mozek.Ehm tak třebaa...Noo... Přemýšlela jsem,ale nemohla se rozhodnout,a tak jsem tam jenom stála nad všemi těmi sladkostmi a s úsměvem se podívala na Shinriho. Tak jo už vím co jsi vemu,dejte mi jedno to červené lízátko,potom umm deset těch modrých pendreků a ještě mi dejte ehm Shinri řekni si taky co chceš,tentokrát to platím já. Vyplázla jsem jazyk na Shinriho a znovu se zahleděla na bonbonky...

Shinri Nara

No...Neviem...Pozrel som sa na výklad a potom na Keiko a usmial som sa.tak teda...Zopár tých pelendrekov výber nechám na teba.Povedal som a pozrel som sa znova na výklad a potom na Keiko a čakal som čo vyberie.

Keiko Lysea

Ehm tak dobře zkusím něco vybrat...Takže já bych si vzala ještě 5 těch červených pendreků a třeba 5 těch zelených a potom ještě jeden tenhle pytlíček bonbónu...A mohu poprosit dala by jste nám to do nějaké tašky? Ukázala jsem na bonbony,které byly zabalené v průhledném obalu a poté se optala na tašku,protože jsem měla takové tušení,že dnešní nákupy budou stát za to.Jakmile jsem zaplatila,chytla jsem tašku a dívala se po nejbližší lavičce,abychom si mohli v klidu sníst aspoň něco z těch sladkostí. Ehm Shinri,hele pojd támhle je volná lavička a myslím,že je poslední volná...Pojď honem nebo nám ji někdo zabere... Rozeběhla jsem se s taškou a kočičkou v náručí k lavičce a tam si rychle sedla,čekajíc až dorazí i Shinri,mezitím jsem vytáhla modrý pendrek a začala ho ukusovat...

Shinri Nara

Tá toho zobrala...Pomyslel som si a usmial som sa ked som videl koľko toho nakúpila a šiel som za ňou sado l som si na lavičku vedľa nej a usmial som sa na ňu. A zobral som si z tašky jeden pelendrek a začal som ho pomaly jesť pričom som sa pozeral na Keiko.

Keiko Lysea

Shinri se celou cestu smál,což bylo jedině dobře a mě to dělalo celkem radost. Aspoň vím,že se,ehm spíš že se snad se mnou nenudí... Po chvilce jsem zašátrala do tašky,znovu si vytáhla pendrek,tentokrát byl zelený. Ehm Shinri,myslíš že tu potkáme někoho z tvého týmu? Tak odemě tu určitě nikdo nebude...Jo a jinak kam by jsi chtěl jít teď ty? Pořád tě někam vláčím,snad ti to nevadí... Stupidně jsem se usmála a potom si znovu zarachala v tašce,teď jsem nechtěla pendrek ale lízátko,po chvilce hledaní jsem ho našla,rozbalila a začala cucat...

Shinri Nara

Dojedol som a usmial som sa.No z môjho týmu možno aj ano...Povedal som a počúval som dalej čo rozpráva.No kam by som chcel ísť...Zamyslel som sa a po chvíľke som povedal.Nechceš ísť na zmrzlinu?Usmial som sa na Keiko.

Keiko Lysea

Zmrzlina? Dobrý nápad...Ale já vůbec netuším,kde je nějaký obchod se zmrzlinou... Řekla jsem posmutněle,ale zase pomyšlení,že půjdeme na něco sladkého mi zlepšílo náladu.Chytila jsem tedy černou kočičku,která na mě koukala těma svýma roztomilýma očkama,popadla tašku a v puse si nesla lízátko,ale moc dlouho jsem si ho neužívala,musela jsem ho rychle sníst,aby mi bylo rozumět co říkám. Ehm Shinri,ty víš kde je nějaký krámek se zmrzlinou? Zeptala jsem se a mile se usmála...

Yuki

Keď sa ráno vŚetci nastúpili pred vchodom do Kirigakure no sato tak som na nich len zamávala aby ma následovali a vydala som sa do Konohy, cesta trvala celkom dlho, prebehla však v tichosti a ešte pred Konohou sme sa utáborili a jednu noc sme strávili tam, po tom sme konečne dorazili do Konohagakure a ja som sa na nich usmiala. Taaaak vytajte v Konohe, koná sa tu festival, máte len jednu úlohu.. zabávať sa ako to len ide! skríkla som tak že to počula pomaly celá ulica a sama som sa vybrala niekam ku stánku zo sladkosťami.

Nairy Natsuki

Když jsme dorazili do Konohy, měla jsem divný pocit, přeci jen jsem to tu neznala a navíc jsem nikdy nebyla v jiné skryté vesnici než v Kiri. Všude bylo plno lidí a já nevěděla kudy se vydat. No možná přeci jen zůstanu blízko Nelli.. pomyslela jsem si a zeptala se "No...tak kam půjdeme?" zatímco jsem čekala na jejich odpověď namotávala jsem si moje blond vlasy na prst

Shinri Nara

Postavil som sa z lavičky a pozrel som sa okolo seba.No o jednom stánku by som aj vedel.Povedal som a usmial som sa na Keiko a vykročil som po chvíľke som zabočil do vedľajšej uličke cez ktorú som prešiel pričom som sa pozeral za seba či ide Keiko za mnou. Znova som vyšiel na hlavnú uličku a oproti som už videl stánok zo zmrzlinou pristúpil som bližie ku stánku a spýtal som sa Keiko.No akú si dáš?Mierne som sa usmial a čakal som.