Pro cigarety až na kraj světa!

First topic message reminder :

???

Aniž by se tě ptal, jestli opravdu chceš tu misi podstoupit, vtáhl tě sebou do člunu. Posadil si tě hezky naproti sobě tak, aby na tebe měl dobrý výhled, jeho obličej ti však stále zůstával skryt. Muž chvíli čekal, než začal veslovat svými mohutnými pažemi, přičemž jsi si konečně všiml jeho očí, na chvíli se totiž objevily, když je osvítil blesk. Byly dost rudé jako rubíny nebo granáty. Všiml sis také, že jeho pohled nesměřuje na tebe, bohužel si ale nemohl vidět, kam přesně jeho pohled směřuje, protože mu obličej částečně kryly jeho vlasy uhlově černé barvy. Možná byl nejlepší čas, zeptat se ho, co přesně od tebe potřebuje.

Jun Masa

Zobral som misku a postavil som sa.A čo teraz?spýtal som sa na celú miestnosť.Ale nikto neodpovedal zobral som si moje veci a vyšiel som z kovárny a vydal som sa inou cestou akou som došiel ale vôbec som nevedel kam smerujem iba som chodil bol som už premrznutý a už som si skoro vôbec necítil nohy a ani ruky.

(meiki mi dovolil tě na chvíli převzít)

-Už pomalu nastávala noc a ty jsi cítil že tvé nohy potřebují odpočinek. Když už sis myslel že spadneš tak jsi v dali uviděl chatrč ve které se svítilo. Věděl jsi že je dost neslušné jít do neznámé chatrče k neznámým lidem ale neměl jsi jinou možnost jelikož jsi v dáli uslyšel zahřmění a dopadly natebe první kapky deště.

Jun Masa

Prikročil som k dverám a zaklopal som na ne.Na čo som bral tu misiu...neviem kde som a ani neviem čo mám robiť.Pomyslel som si a čakal som kým niekto otvorí dvere na chatrči.

???

Chvíli se zdálo že je chatrč prázdná jelikož se nikdo neozýval ale najednou jsi uslyšel mrzutým hlasem. Kdo jsi a proč mě budíš v tuhle noční dobu?za dveřmi se musí špatně mluvit, pojď dovnitř, je otevřeno...zamumlal starý mužský hlas.

Jun Masa

Vstúpil som dnu a zvrel som dvere.Prepáčte že vás vyrušujem ale bola mi už strašná zima..a neviem ako daleko som od Komengakure no sato.Povedal som.Na čo som ja bral tu misiu...Pýtal som sa sám seba.

???

Na to jak byla chakta malá tak vevnitř byla dost velká a moderní. Křesla, koberce z medvědí kůže, obrazy i krb. Prostě něco jako ideální sen domečku na samotě. U hořícího krbu stál starý muž, asi tak kolem 60-70 let. Měl na sobě nějaké starší pyžamo a díval se na tebe mírně mrzutě, ale ty sis uvědomil že ty by ses taky tak na něj díval kdyby tě vzbudil když spíš. Muž si povzdychl a řekl. Počkej chvíli... Poté odešel do jiné místnosti a asi za dvě minuty se vrátil s nějakým starým ale už na pohled teplým pyžamem. Ukázal na jedny dveře které byli skoro u krbu a řekl. Běž si hodit teplou sprchu a hoď na sebe tohle pyžamo...Pro dnešek tu můžeš zůstat....Ale byl bych ti vděčný kdybys mě už nebudil...Promluvíme si ráno... Budeš spát v pokoji pro hosty...řekl a ukázal na schodiště. Třetí dveře, vlevo...řekl a prohrábl si těch pár vlasů co mu na hlavě ještě zbylo a zmizel zase ve svém pokoji. Bylo ti divné že v tak osamocené části hor se nachází takový luxusní domek i se sprchou s teplou vodou ale přes ty menší omrzliny sis to určitě ani neuvědomil.