Kirigakure

First topic message reminder :

Země Vody
Mizukage Mei si zavolala šermířského mistra Chojura a senzibila Aa.Oznámila jim že mají dva dny na to aby sehnali tým který s nimi půjde na sraz Kage. Vedení předává jejímu zástupci Santetsovi. Bude mít vesnici na starost po dobu kdy bude ona v zemi Železa.


Ao

Vydal jsem oznámení aby se všichni ninjové dostavili na náměstí.Snad tu bude nějaký vhodný tým. Začali se cházet ninjové.Tak dobrá vítám vás. Utvořte týmy a po té bude vybrán tým který půjde s Mizukage na sraz pěti Kage.

info: co to děláte? přestante blbnout a jděte za Aem

Shiroimaru

Přijde klouzavým pohybem za Aem před věznicí
" Dobrý den Ao - sama, měli jsme sem přijít ... ostatní tu budou co nevidět " promluvil sklesle
* Co si o mě teď myslíš ? ...* ptá se sám sebe

Manamiku Hanaki
Šla jsem kolem náměstí a dál jsem běžela.
Běžela jsem rychle a před věznicí jsem zpomalila.
Uviděla jsem Shiroimara a začervenala jsem se.
Přišla jsem k němu a řekla jsem:
To.... to u mě doma si myslel vážně..... protože jestli si to řekl.... abych tě nenáviděla...
..... tak já tě nebudu nikdy nenávidět!
V první polovině jsem nevěděla, co říct a poté to ze mě padalo samo.
Jestli to opravdu myslel vážně, tak nevím co udělám.
Ale jestli to řekl jenom abych ho nenáviděla.... tak já ho nemůžu nenávidět... prostě nemůžu!
Přemýšlela jsem a poklonila jsem se Ao- sama a řekla jsem:
D... dobrý den Ao-sama.

Shiroimaru

" Mlč už ... " otočí se na Hanaki a zlostně se na ni podívá
Poté se začne znovu dívat do země
* Nenáviď mě ... odlep se ode mě ... jdi za svými sny ... které jsi měla ... jako bych tu nebyl..*
Odchází si sednout pod strom
" Jak to může snášet ? ... " mumlá

Manamiku Hanaki
Mlč už! Řekl mi Shiroimaru a zlostně se na mě podíval.
Byla jsem překvapená a zanedlouho jsem mu chtěla něco říct.
Sedl si pod strom a to byla perfektní příležitost.
Přišla jsem k němu a on si něco mumlal, ale já mu nerozuměla.
Sedla jsem si o kus dál vedle něj a mile jsem řekla:
Proč? Proč chceš abych tě nenáviděla?
Řekla jsem a sklesle jsem se dívala do země.
Jestli na mě i teď vystartuje, tak se opravdu naštvu.
Ale.... já ho nemůžu udeřit!
V mysli jsem si vymýšlela plán, co když na mě znovu vystartuje a čekala jsem na jeho reakci.

Shiroimaru

Hanaki si sedla o kus dál a ptala se mě proč chci abych jí nenáviděl
" Sama víš moc dobře proč ... u tebe doma jsi to slyšela ..." řekne ji chladně, naprosto bez emocí
* Proč je tak neodbytná ... co musím udělat aby mě nenáviděla *
Už jsou u něj znovu cítit náznaky emocí, které k němu cítíš
* Proč už jí nedokážu vzdorovat? *
sklopí oči a sleduje kámen vedle kterého je ještě jeden malinký kamínek
* hmm ... to je jako já a ten muž ... * povzdychnul nad myšlenkou
* jednou tě určitě přerostu* usměje se
" Hanaki ... já se ... omlouvám ..." zvedá se a odchází směrem k Hanačinu domu
" Neměli by být tvoji rodiče doma? " usměje se

Aoimaru Karyuu

přišel sem s úsměvem na tváři s dobrou zprávou najednou se ohlídnu na místo kde jsem poprvé potkal svého bratrance s tou podivnou holkou a najdenou je oba uvidím,...ale není to sen, fakt tam stojí a tak sem se k nim přiblížil Čau bratránku, jak se vede?? co budeme dělat?? sednul sem si vedle svého bratránka a na druhé straně lavičky seděla hanaki, která mi připadá sice krásná ale ani o centimetr bych se nepřiblížil, jelikož se bojím trestu od mého bratránka,...Shiroimara

Shiroimaru

"Hele co kdyby jsme zatim šli k nám domů" zeptá se a pomalým krokem odchází
cestou se nenápadně otáčí za Hanaki
* Zajímavé co ona vydrží *

Aoimaru Karyuu

můj bratranec mi řekl jestli nejdu k němu a ještě k tomu to neřekl na hanaki a byl na ní naštvaný??co se to tu děje??!! šel sem pomalu za bratrancem a sledoval sem též tu věc, co měla hanaki v ruce a nemohl sem zjistit co to je

Ao

Byl tu další tým ale po chvíli zase odešel. Oběvil jsem se přímo před tím s bílými vlasy.Mám pro vás misi tak stůjte a poslouchejte mě!řekl jsem a čekal až poslechnou.

Shiroimaru

Zastaví se a promluví
" ... co chceš ... ?" řekl lehce podrážděně
* Pche ... co si myslí?*
Na tváři se mu objeví nenávistný pohled ze kterého se nedá vyčíst žádný důvod

Manamiku Hanaki
Ao-sama řekl, že má pro nás misi.
Shiroimaru mu řekl .....co chceš......? s dost nenávistným výrazem.
Nevěděla jsem, co se děje a pak jsem si vzpoměla.
Říjkal, že mu ninjové z kiri zabili matku a já jsem nevěděla, co říct.
Shiroimaru-kun......
Řekla jsem tichým plachým hlasem a vstala jsem z lavičky.
Dívala jsem se chvíli na Shiroimara a poté jsem k němu zezadu přiběhla.
Objala jsem ho a začervenala jsem se, chtěla jsem ho nějak povzbudit.
Po chvíli vymýšlení jsem jenom řekla:
Shiroimaru-kun.... prosím nic mu neudělej.
Řekla jsem a usmála jsem se.

Aoimaru Karyuu

Podíval sem se na Aoa
*má podobné jméno jako, snad bude hodný sensei*
"...a.....co to bude za misi??"
stál sem a dával se na Shiroimara a všimnul sem si jak se dívá
*co mu je??jakoby měl se senseiem něco společného*

Shiroimaru

" Pche ... jako bych toho byl schopen ..." odsekne
* Jednou ale budu ... * přemýšlí
Sundá ze sebe Hanačiny ruce a jde si sednout pod "Svůj" strom
Sedne si, sepne ruce a opře se o ně tak aby mu nebylo možné vidět na ústa
* Jednou ... to ... dokážu ... jednou jo*
Kouká se chvíli do země a pak se podívá na nebe
* Vidíš mě? ... * usměje se

Manamiku Hanaki
Shiroimaru ze sebe sundal moje ruce a šel si sednout pod strom.
Dal ruce před obličej a já mu nemohla vidět na ústa.
Chvíli se díval do země a poté se díval na oblohu.
Chvíli jsem se dívala na Shiroimara a potom jsem se dívala na nebe.
Pofukoval svěží vánek, ale pořád bylo teplo.
Sedla jsem si na zem naproti Shiroimarovi, na druhý okraj cesty a dívala jsem se zamilovaně na něj.
Po chvíli jsem uhla pohledem a dívala jsem se do země.
Semínko se zasadí, sílí, až vyroste strom.
Až strom zestárne, tak uvadne.
Koloběh života, který se nedá změnit, ale během růstu se dá udělat mnoho věcí.
Chci se změnit a ochraňovat své blízké, ale co, když to nedokážu, co se stane pak?
Ptal jsem se sama sebe a pořád jsem se dívala do země.

Shiroimaru

Opře se o strom a dívá se na plující mraky, které sleduje s úsměvem
* Jednou se setkáme možná dřív, možná později, i štěně se jednou musí změnit ve vlka* přemýšlí
Poté mu sklouznou oči na Hanaki
* Bohužel ... miluju ji, ale ... prostě ona si mě nezaslouží ... zaslouží si ... někoho víc ...*
" Proč to snášíš? " zeptá se jí nejistým hlsem
" Proč jednoduše nepřijmeš tu skutečnost? " ptá se
* Já ... nesnáším chvíle ... kdy je lepší zůstat .... "štěně" ... * přemýšlí

Manamiku Hanaki
Dívala jsem se zamyšleně do země a Shiroimaru se mě zeptal:
"Proč to snášíš?" a taky "Proč jednoduše nepřijmeš tu skutečnost?"
Podívala jsem se na Shiroimara a pousmála jsem se:
Proč to snáším? Špitla jsem.
Protože...... jsem tvrdohlavá a nedokážu přijmout ten fakt.......
...a taky, mě nezlomí nikdo a nikdy!
Řekla jsem důrazně a ukázala jsem na sebe.
Jsem tvrdohlavá a budu si stát za svým...... to je můj způsob života!
Řekla jsem a ruku, kterou jsem na sebe ukazovala jsem dala vedle svého těla a opřela jsem jí o zem.

Shiroimaru

Pouze zíral na Hanaki
* Tahle ... holka ... *
" Asi s tebou nemůžu jinak co?" usměje se a jde si sednout vedle Hanaki
Když sedí vedle ní obejme ji jednou rukou a pošeptá jí do ucha
" A řekni ... proč o mě tolik stojíš?"

Manamiku Hanaki
Jednou rukou mě objal a pošeptal mi do ucha:
" A řekni ... proč o mě tolik stojíš?" a já nevěděla, co mám říct.
Podívala jsem se na Shiroimara a pousmála jsem se:
Proč? Um............. to je složitější, ale........... je to tak, že ikdybys měl být nukenin,
tak...... na tebe budu pořád čekat...... pořád a budu se pokoušet....... tě přivést zpět.
Řekla jsem a položila jsem si hlavu na Shiroimarovo rameno.

Shiroimaru

Jakmile si na něj Hanaki položila hlavu trochu se divil ale pak reagoval jako dřív
" Hm ... "
sklopí svůj pohled k zemi
* Ne ... promiň ... ale já se nezměním ... *
" Hanaki ... víš vůbec o čem mluvíš? ... když jsi jednou mluvila o tom ...
že nemáš Kekkei Genkai ... věděla jsi ... co všechno Kekkei Genkai ... způsobí? ...
Kolik způsobí bolesti? " zeptá se jí skleslým ale vážným hlasem
Zvedne svůj pohled k Hanaki pomalu se posouvá dál od stromu aby si mohl lehnout

Manamiku Hanaki
Um.... popravdě jsem slyšela o lidech, kteří zabíjejí jiné, kvůli tomu.....
že mají kekei genkai, ale nevěřila jsem..... že by mohl někdo něco takového udělat.
Řekla jsem a narovnala jsem hlavu, takže už jsem jí neměla opřenou o Shiroimarovo rameno.
Promiň, ale ať uděláš cokoliv tak tě budu následovat!
Zamyslela jsem se a dívala jsem se na Ao-sama.

Shiroimaru

Lehne si a opře se o strom, dá si ruce za hlavu a usmívá se
* Lidé se prostě nedokážou změnit ... jednou už mají dané co musí udělat a jak mají zemřít ...*
Přemýšlí
" Hanaki ... ty ... se kvůli mě prostě nemůžeš změnit ... ale nejspíš ... já se musím vrátit do starých kolejí ... " sklopí svůj pohled k zemi
Vezme si do ruky kousek hlíny a pomocí chakry ho tvaruje

Aoimaru Karyuu

po dlouhém stání na náměstí a nesdařeném poslouchání těch
dvou hrdliček zdálky sem se k nim přiblížil.
Co tady děláte,...co děláš s tou hlínou??
*asi si hraje, ikdyž trochu divně,...spíš jako díťě*
dál sem tam stál a čekal na jejich odpověď

Shiroimaru

Položí vytvarovanou růži na zem a pomalu si stoupne
" Pch ... to bys nepochopil ... každý máme svou cestu jak se odreagovat ne?" usměje se
" Co budeme dělat? " ptá se
Opře se o strom a čeká na jeho reakci

Aoimaru Karyuu


podíval sem se na tu krásnou hnědou růži a pak znovu na shiroimara.
nooo...napadlo mě že bysme mohli jít plnit misi, né??,..teda až nám ji dají
podíval se na hanaki
*proč se tak smutná??....asi jí něco bolí*