Hasumi & Kagami, začátek nebo konec?

First topic message reminder :

Noctis
Po delší době jste prošli jednou horou a doslova pádili do podzemí, asi za deset minut jste se konečně dostali, tak kam jste se dostat měli. Byl to podzemní tréningový komplex Kumogakure no Sato, jejž však vypadal velmi opuštěně a strašidelně. Noctis si pomalu začal sundávat kapuci a představil se.. "Mé jméno je Noctis a byl jsem pověřen Raikagem, abych se o vás staral, nebo spíše za vás zodpovídal. Jste jen dva, což ale vůbec nic neznamená v Kumogakure je běžný, že tým někdy tvoří i jeden člověk, sice zřídka ale ano." Dokončil Noctis a vám mohlo dojít v průběhu jeho kratšího monologu, že jeho jméno je jen nejspíše krycí přezdívka. poté už jen čekal, jak na to zareagujete a odpovíte mu.

- Obrázek podzemního komplexu.

Spoiler:

- Noctis

Spoiler:

Kagami Nadare

Chvílu rozmýšlal nad jeho slovami. Misia? Aká misia? Dúfam že to bude nebezpečné a obtiažne... rád by som otestoval svoje schopnosti. V tom uvidel ako Hasumi odchádza. Nestoj tu ty idiot choď za ňou! Presviedčal sám seba a rýchlym krokom vyrazil smerom k nej.
"Dovidenia Noctis-sensei" povedal rýchlo a šiel ďalej za Hasumi. Dobehol ju až vonku a usmial sa na ňu. Zase po dlhom čase.
"Hasumi-chan... ideš domov?? Ehm.. čo takto večera??" povedal pomaly a neisto.

Hasumi Matsumo

To co řekl Kagami mě trochu zaskočilo a tak mi trvalo než jsem něco odpověděla. "Jo klidně to by bylo fajn" Ksakru to vyznělo asi blbě..proč se pořád musim chovat jako hlupák? No co to už je jedno. přerušila jsem ticho "Jak ti šel trénink?" zeptala jsem se ho No skvělý jediná věc na kterou sem se ho nechtěla ptát a já se stejně zeptam Už jsem toho měla dneska hodně a už dlouho jsem neměla želé. Vytvořila jsem si želé a začala ho okusovat. Možná, že jsem přeci jen trochu závislá na tom želé..

Kagami Nadare

Až sa rozplýval že súhlasila. Ukázal cestu smerom k jeho oblúbenej reštaurácií a spolu sa tam vybrali. Ani si nevšimol že sa ho niečo spýtala. Uvedomil si to až po minúte.
"Ehm.. tréning... no veľmi dobre. Zvládol som dve nové techniky" povedal a zase sa usmial. Nebol veľmi typ na konverzácie. Chcel s ňou byť lebo sa v jej prítomnosti cítil príjemne nie preto lebo sa s ňou chcel rozprávať. Radšej by ju len počúval... jej hlas preňho znel ako rajská hudba. Ukludňoval ho. Ona bola ako jeho vlastná droga, na ktorej bol závislý.

Hasumi Matsumo

Achjo snim se nedá normálně bavit.. povzdechla jsem si. Došli jsme mlčky až k restauraci. Vešli jsme dovnitř a posadili se ke stolu. Nejradši bych si dala želé, ale pro tentokrát si objednam něco normálního. Ticho, které přetrvávalo až doteď bylo pro mě už docela nesnesitelné "Kagami?" Vlastně jsem ani nevěděla o čem se bavit, ale chtěla jsem přerušit to ticho No skvělí jak mam ted pokračovat měla jsem být sticha.. Naštěstí přišel číšník. "E..Já bych si dala zeleninovej salát" řekla jsem a čekala co si objedná Kagami

Kagami Nadare

Objednal si bravčový steak a hranolky. Potom len čakal kým im prinesú jedlo. Pozeral Hasumi priamo do očí, no nebol to ten jeho prenikavý pohľad do očí ktorý používal pri boji a nútil protivníka uhnúť pohľadom. Bol jemný, nežný a zároveň rozhodný a tvrdý. Bol to pohľad akým sa díval len na ňu.
"Nemáš rada ticho... prepáč zabudol som" skonštatoval s úsmevom na tvári. Tému! Tému! Tému! Tému!!! Ach..
"A čo tvoj tréning, Hasumi-chan? Ako ti to šlo?" spýtal sa prvú otázku ktorá mu skrsla v mysli. V tom mu došlo že to je naozaj somarina.
"Ehm a čo si myslíš o tej zajtrajšej misii?" spýtal sa rýchlo kým stihla odpovedať na predošlú otázku. Vtom im priniesol čašník jedlo.

Hasumi Matsumo

Dívala jsem se do Kagamiho krásných očích. Chystala jsem se odpovědět na jeho otázku, ale než jsem to stihla, přišel s další. Musela jsem se usmát, že toho řekl tolik. "Kagami to je dobrý..Vim, že nerad mluvíš.." řekla jsem mu a opřela se o židly. Jé to zvláštní..Kagami má ticho rád a já ho zase nesnáším.. Číšník nám přinesl jídlo a my jsme začali jíst. Jedla jsem svůj salát a poočku jsem sledovala Kagamiho. Moc mu to sluší.. pomyslela jsem si

Kagami Nadare

Mlčky jedol a pozeral sa do taniera. Keď dojedol položil príbor a zamával na čašníka.
"Zaplatím" povedal keď čašník prišiel a ten sa len otočil a odišiel. Potom zase zameral pozornosť na Hasumi. Vtom sa čašník vrátil a priniesol jeden účet za všetko. Kagami na stôl položil niekoľko bankoviek a zaplatil aj za Hasumi plus nechal čašníkovi veľmi vysoké sprepitné. Ten len vyvalil oči a vzal peniaze. Kagami pomaly vstal a potom pomohol vstať aj Hasumi a naznačil smer k východu z reštaurácie.
"Ak dovolíš rád by som ťa odprevadil domov, Hasumi-chan" povedal Kagami s milým úsmevom.

Hasumi Matsumo

Dojedli jsme večeři a Kagami zaplatil. Potom mi nabídl doprovod domů. Byla jsem moc ráda, že s ním můžu být ještě chvíli. "Díky" řekla jsem mu. Vyšli jsme z restaurace a zamířili směrem k mému domu. Zase jsme šli mlčky, ale byla jsem ráda za jeho přítomnost. Došli jsme až k mému domu. E..děkuji za doprovod" řekla jsem mu a dala mu pusu na tvář. "Tak se uvidíme zítra...dobrou noc Kagami." Potom jsem vešla domů. Ksakru měla jsem ho alespoň pozvat dál..ale už je stejně pozdě a měl by se na zítřejší misi vyspat.. Odložila jsem si výbavu a lehla si rovnou do postele. Tak snad zítřejší misi zvládnu..a nebudu na obtíž.. pomyslela jsem si a usnula.

Kagami Nadare

Zamával jej na pozdrav a pomaly sa vrátil domov, vychutnávajúc si večerný vzduch. Vyviezol sa výťahom až hore a prešiel cez tri miestnosti až sa dostal do svojej spálne. Odložil zbrane, vyzliekol si tričko a ľahol si veľkú posteľ. Chvíľku na to zaspal.