Cvičisko tímu 5

Keiko Lysea

Ty si žila v rodine a ja v izbe medzi štyrmi stenami. Teba objímali rodičia a mňa smrť. Ty si sa smiala s kamarátmi a ja som trénoval v pote a krvi od rána do večera a pri každom náznaku citov som dostal trest.Čo myslíš kto je na tom lepšie? Tohle mě totálně vynervovalo,prudce jsem se zvedla a vlepila facku Saiovi-sensei. Sakra co si myslíte,že říkáte! Bydlela jsem bytě,ale celých svých 8 let jsem byla zamčena v pokoji. Objímali rodiče? Oni mě zavírali v tom pokoji,daleko od světa a stranili se mi! Kamarádi? To slovo je mi cizí,nikdy jsem nikoho neměla,zkončila jsem i na ulici.Jediná moje opora byl můj starší bratr,kterého mi zabili blbý rodiče...Takže vy o mě sakra nic nevíte,tak tu neprohlašujte tyhle věci! Vynervovaně jsem si šla sednout,sundala si z ruky náramek,protáčela ho v ruce a dívala se na rudý kamínek. Bratříčku.. Zavzpomínala jsem si a dále,ignorujíc Senseie jsem seděla na trávě...

Sai

Sai len sledoval reakciu Keiko na túto situáciu pričom Sai len sedel a pzoeral na ňu. Keď od neho odišla vrátil sa na obsah a niečo skontroloval a potom nalistoval posledné strany knihy.,, Pocit frustrácie a nevrlosti. Poprípade hnev a agresivita či citlivosť alebo náladovosť. To je príznak toho, že ste ako sensei buď otrasný alebo hrozný." prečítal si Sai a poškrabal sa na hlave.,, Aha to by som mal asi tú knižku čítať odzačiatku." skonštatoval a vrátil sa na začiatok knihy.

Keiko Lysea

Sai-sensei si zase četl tu jeho knížku,už mě to tam opravdu nebavilo sedět v tom horku,tak jsem si zase lehla a odpočívala.Musela jsem si srovnat myšlenky v hlavě. Ksoo,plácá nesmyly a přitom o mě nic neví.To jsem teda chytla Senseie,nic o mě neví a ještě by chtěl posuzovat...Css příště ještě jeden blbej projev a Sensei Nesensei dostane prostě pestí a konec... Nasadila jsem si nárakem znovu na ruku,otočila se zády k Saiovi a zavřela oči,abych se mohla aspoň trošku odreagovat...

Sai

Saiovi už prečítal stranu za stranou no videl to, že klasickým spôsobom to prosto nejde a tak zavrel knižku a odložil ju. Vstal a pomaly šiel ku Keiko.,, Tak Keiko vyber si." prehovoril zrazu vážne.,, Buď si vyberieš ako to s nami ako tímom pôjde alebo budem takéto situácie riešiť bojom. Je na tebe čo si vyberieš. Mne je to vcelku jedno." odvetil a čakal čo mu odpovie.

Keiko Lysea

Sensei najednou zavřel knížku a šel ke mě,otevřela jsem a sedla si. Tak Keiko vyber si.Buď si vyberieš ako to s nami ako tímom pôjde alebo budem takéto situácie riešiť bojom. Je na tebe čo si vyberieš. Mne je to vcelku jedno. Sensei je jasné,že po fyzické stránce jsem na vás krátká a tudíž boj by pro mě znamenal vždy prohru.Jentak mimoto vy jste začal plácat kraviny o mě a o mé minulosti,nic nevíte tak příště radši nemluvte...Pokusím se jít na to po dobrym,ale nezaručuju vám,že vás nepraštim... Odcekla jsem a znovu si lehla...

Sai

,,No určite, pokúsim sa na to ísť po dobrom a ona si pokojne ľahne ako keby." povzdychol si Sai.,, Ale trénovať by sa jej chcelo, bojovať by sa jej chcelo ale pomôcť senseiovi ani keby kunaie z neba padali." dodal potichu a len tak tam stál a díval sa na Keiko a premýšľal čo urobí lebo žiadna z metód nebola účinná čo mu radili knihy.

Hasuko Inuzuka
Byl pravě velice dobře rozběhnutý, neb vůbec nestíhal, nevěděl jak se mu podařilo tolik zabrat do ranního tréninku. Nevěděl jak je možné že se tak dlouho mil a jak je sakra možné že mu vše tolik trvá. Nebral na to ohled byl nejvyší čas běžet na cvičiště jeho nového týmu. Nevěděl jestli tam vůbec někdo bude celá konoha,žila festivalem a dalšími akcemi. Prostě pravý rušný den. Nakonec přeci jen doběhl na cvičiště jeho nového týmu a snažil se trochu vydýchat.