okolie /smer Kumogakure

Tetsu no Kuni smer z a do Kumogakure no sato. Všade vládne chlad, sneh a ľad, po ceste je veľa zasnežených stromov a skál.

Nori Osamu

Tak Reno jo? Vypadá celkem....mile...zajímalo by mě co se mu stalo z okem. Reno chvíli povídal a pak nás mávnutím ruky přivolal k loďce. Všichni jsme do ní nastoupili a přeplavali jsme na ní až k průsmyku. Když jsme se začali přibližovat k průsmyku uviděl jsem obrys dvou postav. Odhadl jsem, že ta větší bude Raikage-sama a ta druhá asi nějaký Jounin.Loďka konečně dorazila a my jsme vystoupili na břeh. Mlčky jsme šli za Renem až Raikagemu. "Jdeme děcka, Reno a Shii.. Vyrážíme do Tetsugakure no Sato! Křikl bestarostně Raikage. Hehe Raikage-sama se ani trochu nebojí...proč taky? je nejsilnější z celé vesnice.Když jsme vyrazili na cestu přišel k nám Shii "Jen vám chci říct, že je tady hustá mlha, tak si dávejte pozor ať se neztratíte, to je však jen začátek toho, co vás čeká. Proto vám doporučuji si vzít nějaké pláště, aby vám tam nebyla zima, páč tam je opravdu velká zima.. a podal nám všem pláště. Děkuju. Vzal jsem si plášť a hned jsem si ho oblékl. Vyrazili jsme na cestu a já trochu zpomalil abych došel Tasuriho,protože se mi zdál trochu divný. Možná, že je ze včerejška ještě unavený. Hej kámo si v pohodě? Zašel sis včera do té nemocnice?

Yonagi Saku

Stáli jsme na břehu, kam jsme před chvílí připluli na loďce. Byl tu už Raikage-sama a Shii, kteří tu na nás nejspíše čekali. Jakmile dal Raikage povel k vyražení, vykřikla jsem jen na jeho odpověď nadšeně: Hai! Měla jsem nějak nezvykle moc elánu. Najednou k nám Shii přistoupil s menší radou a podal nám pláště. Vzala jsem si jeden z černých plášťů a chvíli si ho prohlížela. Tohle si mám vzít na sebe? Brrrr... Otřepala jsem se, ani nevím, jestli zimoum a nebo kvůli tomu plášti. V tom plášti mi bude snad ještě větší zima... Nakonec jsem si ho přece jen oblékla. Ostatní už vyrazili kupředu s Raikagem v čele. Doběhla jsem Noriho s Tasurim, ale přeci jen jsem nešla tak úplně vedle těch dvou. Rozhlížela jsem se po okolí a přemýšlela jsem o naší důležité výpravě...

Tasuri Ikumo

Vystoupili jsme na břehu a po pár radách nám Reno podal ještě černé pláště.Udělalo mi to celkem radost protože takový styl oblečení se mi líbil. Ale byla to jen chvilková radost. Poté se mi opět vrátila moje pochmurná nálada. Najednou ke mně přiběhl Nori s větou: Hej kámo si v pohodě? Zašel sis včera do té nemocnice? Měl jsem vstek na něj ale především sám na sebe. Nemohl jsem jim říct pravdu tak jsem se mu s ledovým pohledem podíval do očí a jen řekl: Já budu v pohodě. Radši zůstanu v zádu tak běž za Saku. Sakra takhle sem to říct nechtěl. Doufám že mu nedojde že o nich vím. Rozeběhli jsme se a já běžel úplně vzádu za 5ti naprosto rozdílnými lidmi. Kabát vlál za mnou a vlasy mí lítali sem a tam ve větru. Přemýšlel jsem o tom co se stalo včera a nemohl jsem na to přestat myslet. Sakra Tasuri už se hoď do klidu. Zanadával jsem si v duchu a běžel jsem dál za všemi ostatními. V běhu jsem si ještě skontroloval zda mám své dýky a všechno potřebné vybavení. Všechno bylo na svém místě a tak jsem jen dál běžel nevnímajíc okolí a ponořen do svých myšlenek.

GM

Stále sa nič nedialo, teda aspoň geniny nič nezaregistrovali. Cčko však na zlomok sekundy mohol pocítiť niečiu prítomnosť, bol to však len vážne zlom sekundy a možno si to iba nahováral. Po tom však znova pocítil tú zvláštnu chakru ktorá mala celkom.. divné rozmery aj celkovo nevyzerala ako chakra normálneho shinobi.

Yonagi Saku

Pokračovali jsme v cestě, když v tom se z mně neznámých důvodů Reno zničehonic zastavil a s ním po chvilce i ostatní. Zezačátku jsem netušila, co se děje, stejně jako ostatní z mého týmu. Rozhlížela jsem se pookolí, dokud Reno nepromluvil a nezačal organizovat případnou obranu. Na tváři mi vládl znepokojený výraz. Věděla jsem, že pokud někdo zaútočí, určitě to bude někdo hodně silný. Teď jsem se musela soustředit a pokud možno nic nepokazit. Hai! Odpověděla jsem, když Reno domluvil a postavila jsem se za Raikageho, přesně podle jeho pokynů. Stála jsem tam v bojové pozici s šavlí v ruce a se soustředěným i nervózním výrazem na tváři zároveň. Na chvíli jsem zavřela oči. Vnímala jsem chakru všech ostatních, co kolem mě stáli. Ponořila jsem se ještě hlouběji...a najednou jsem to ucítila. Podivná chakra, ze které mě zamrazilo v zádech. Rychle jsem otevřela oči, abych se toho nepříjemného pocitu zbavila. Kdo to ksakru je? zamračila jsem se nad nepříjemným pocitem přítomnosti cizí chakry a dál pozorně sledovala okolí. Znervózňoval mě i šum listí. Nesnášela jsem to čekání, než se něco stane. V těchhle chvílích utíkal čas strašně pomalu. Nemohla jsem dělat nic, než jen čekat, jestli se někdo objeví...I když jsem doufala, že se boji zatím vyhneme.

GM

Chvíľu ste ešte išli v podstate v klude, Cčko však stále cítilo chakru, táto však bola normálna, teda ako tak ale zato bola všade okolo vás čo mohlo znamenať len to že vás niekto obkľúčil, po ďalšej chvíľke spoza stromov všade okolo vás vyšlo hodne veľa nejakých ľudí, vyzerali ako väzni, mali na sebe také jednoduché väzenské oblečenie a na tvári taký krvilačný výraz, bolo medzi nimi aj niekoľko žien, vlastne to bolo tak pol na pol ale bolo ich hodne a nevyzeralo to tak že sa s vami chcú rozprávať, jednému z nich zrazu zažiarilo niečo na krku takou červenou farbou a po tvári a celom tele sa mu začalo rýchlo rozťahovať nejaké tetovanie alebo čo. Cčko v tom znova pocítil tú abnormálnu chakru no tento krát vedel že vychádza z neho.

Ikumo Tasuri

Chvíli jsme normálně běželi když v tom se začalo něco dít.Zastavili jsme a po chvíli nás okřikl Reno: Nori, Tasuri okamžitě jděte okolo Shiiho jeden ať ho chrání zepředu a zároveň si hlídá levou stranu …Na nic jsem nečekal a rychle jsem se rozeběhl k Shiiovy.Nori běžel hnedka za mnou a po pár krokách jsme byli u něj. Nori běž do předu já pohlídám levou stranu. Nori jen přikývl a postavil se tak jak jsme se domluvili.Vytáhl jsem si své dýky a postavil se do bojové pozice.Po chvíli se něco stalo.Všude okolo nás se začali obšvovat lidé. Vypadá to že to jsou vězni…ale nelíbí se mi ten jejich výraz v obličeji.Asi si snáma nechtěj jen pokecat u čaje. Řekl jsem a přotom jsem se podíval na jednoho vězně kterému se po tváři začalo rozebíhat něco…něco jako tetování. Jeho hladina chakry se abnormálně zvýšila…je to co říct když to vycítím i já. Vypadlo to že I Raikage-sama je troche nervózní a to taky nijak moc nepomáhalo. Nějaký plan? Zeptal jsem se směrem k Renovi…..

Nori Osamu

Nějakou dobu jsme běželi když jsem zpozoroval že se něco děje. Pak nám Reno řekl. Nori, Tasuri okamžitě jděte okolo Shiiho jeden ať ho chrání zepředu a zároveň si hlídá levou stranu a druhej přesně naopak.Rozeběhli sme se s Tasurim na místa přesně tak jak nám řekl Reno. Nori běž do předu já pohlídám levou stranu. řekl Tasuri a tak jsem jenom přikívl a udělal jsem co mi řekl. Vytáhl jsem kunai a v utočné pozici jsme chvíly postupovali dál. Po chvilce se všude okolo objevili nějací lidé vypadající jako vězni. Co to sakra...?Vypadá to že to jsou vězni…ale nelíbí se mi ten jejich výraz v obličeji.Asi si snáma nechtěj jen pokecat u čaje. Slyšel jsem říkat Tasuriho a najdnou jsem ucítil jak se jim abnormálně zvyšuje čakra. Po těle se jim začalo rozbíhat něco jako tetování. Co to sakra je? Jakto že se jim zničeho nic zvýšila čakra?

Yonagi Saku

Z lesa začaly pomalu vycházet postavy. Jejich tváře byly zahalené stínem stromů, takže jsem jim neviděla zatím do obličeje. Rozhlédla jsem se, objevovali se všude kolem a bylo jich celkem dost. Nebyla jsem schopná cokoliv udělat, jen jsem tam tak stála a pozorovala postavy ve vězeňském oblečení, jak nás obklopovaly. Měla jsem zvláštní pocit, a za malou chvíli jsem taky viděla proč. Jednomu z nich se rozběhlo tetování po celém těle a já ucítila podivnou chakru, ze které mě mrazilo v zádech. Zírala jsem na něj a kapička potu mi stekla po tváři. Kousek od sebe jsem uslyšela hlas Noriho a Tasuriho, ale nevnímala jsem je. Stejně to bylo mimo mě. Já měla chránit s Renem Raikageho. Reno-san, Raikage-sama...Co jsou zač?... Zeptala jsem se znepokojeně a ostatní museli poznat, že jsem nervózní...Kdo by taky nebyl. Pořád jsem nemohla spustit oči z chlápka s tím divným tetováním, které vypadalo jako nějaký druh prokleté pečeti. Vypadal silně...Až moc silně. Snažila jsem se zklidnit svůj tep, a postupně se mi to dařilo. Už jsem si nepřipadala, jako kdybych měla srdce až v krku. Soustředěně jsem se nadechla a odhodlaně jsem sledovala nepřátele čekajíc, na nějaké pokyny.

GM

Vyzeralo to tak, že tí divný ľudia nemajú žiadne city, žiadne nadšenie, žiadny strach, žiadne posmechy, proste vyzerali doslova tupo. Dokonca aj keď sa polovice z nich roztiahli pečate nevykazovali žiadne známky šialenstva či nejakých iných sprievodných znakov vďaka čomu mohlo niekomu dojsť že ich pravdepodobne niekto ovláda. Po tom sa na vás vyrútili zo všetkých strán, nie však všetci, ale nejak šiesti ž siedmy, pohybovali sa celkom slušnourýchlosťou a ich telá sa v behu začali meniť do všelijakých divných foriem. traja ktorý sa blížili ku raikagemu zo strany geninov vyzerali "normálnejšie" Len im narástli niečo ako plutvy na spodných častiach rúk a tiež im z prstov vyrazili pazúre.