Iwa - Vesnice

First topic message reminder :

Všichni ninjové se mají dostavit na hlavní nádvoří! Hlásalo se rozhlasem,na hlavním nádvoří stál jeden tajemný ninja,který čekal na přicházející shinobi.

Hra:Země Země
Tsuchikage Oonoki hodlá vyrazit za den a půl do země Železa na sraz pěti Kage. Svolal většinu ninjů z vesnice a oznámil že vybere tým který bude pod vedením Kurotsuchi.Stařík Kage přenechává Kitsuchimu-otci Kurotsuchi vesnici na starost.Výběr může začít.

Ike


Posaď se, já ho udělám. řekla jsem Isamovi a zavřela skřínku, kterou otevíral. ingredience jsem vytáhla úplně odjinud.z košíku jsem vyndala bílý čaj a zalila ho horkou vodou. Postavila jsem ho na jídelní stůl ještě s krabičkou cukru. Potom jsem začala zase vařit. Dáš si radši rýžové knedlíčky, nebo ramen? Zeptala jsem se.

Kalen Satoko


Chvilku jsem seďel na zábradlí balkónu,pak jsem slyšel ránu.Vzal jsem Guan Dao na záda vybaveňí čelenku opět na hlavu,a vyběhl.
Když jsem doběhl až na místo za vesnňicí kde to bouchlo ňikdo tu nebyl pravďepodobně to liďi nezajímalo,nebo už spali.Vracím se domú a tam na mě čeká trojice chlápků se znaky,kde je Klane Satoko,řekni a budeš žít.Sťín mi halil tvář,ale radši jsem zavřel červené oko.

Isamu

"Radši mi to půjč" řekl jsem když chtěla zalít čaj horkou vodou a chytil jsem jí ruku... Takhle to nebude čaj pomyslel jsem si a převzal jsem horkou vodu konvičku a šálky do svých rukou. na její další otázku jsem odpověděl: "Radši knedlíčky". nechal jsem trochu vystydnout vodu a zalil jsem pomalu teplou vodou čaj. Lístky jsem nechal chvíli louhovat a pak jsem nalil sobě i Ike do šálku.

Ike

Celý dům se otřesl. Co to bylo?! vykřikla jsem.
Jdu se podívat ven. Vyšla jsem baráku a viděla kouř. Bez jakýchkoliv slov jsem v noční košili běžela na místo výbuchu.Nikdo tam nebyl. Řekla jsem si, že to povím Kalenovi,jenže jsem nevěděla kde bydlí. Hledala jsem tedy velkou vilu. Uviděla jsem dvě velké vedle sebe.Přímo před jsem viděla čtyři siluety. Radši jsem byla schovaná a najednou jsem si uvědomila, že jsem v noční košili.Vůbec jsem nepoznla kdo to může být.

Isamu

ozvala se rána a rozlil se mi čaj... Navíc kovnice spadla ze stolu a rozbila se. Vyběhl jsem z domu, cestou popadl svoji katanu a utíkal jsem velmi zrychleným tempem k místu výbuchu, které jsem víceméně odhadl podle sluchu. Přiběhl jsem tam ještě dřív než Ike a skočil jsem na nejbližší střechu a křiknul (když píšu křiknul, znamená to křiknul) jsem dolů na ty tři: "Vy jste zodpovědní za ten výbuch? Protože jestli ano, tak se odsaď budete vracet po kouskách!!!"

Ike

Najednou jsem slyšela Isamův hlas a zjistila, že stojí na střeše.
Vyběhla jsem ze skrýše a zařvala : Kvůli vám se mi rozbila konvice!!! Čekala jsem na první akční pohyby ostatních.

Kalen Satoko


Pomyslel jsem si jsem zachráňen.Byl to Isamu a Ike.
Odvedli jejich pozornost a já skočil přes otevřené okno vedle Ike.Ďíky.Řekl jsem a připravoval jsem se na útok.

Ike

Kalen se najednou objevil vedle mě. Poděkoval a připravoval se na útok. Já jsem jen se smíchem dodala : Jsem ráda, že je tma, mám na sobě dost nevhodné oblečení. Neměla jsem u sebe žádné zbraně a tak jsem prostě hodlala používat ruce a nohy.

Isamu

Skočil jsem s vytaženou katanou dolů s úmyslem jednoho z nich rozseknout vejpůl. koneckonců postava v černém kimonu s černými vlasy je na černém pozadí vidět špatně a tak mě zaregistroval až když bylo pozdě...

Kalen Satoko


Výborně Isamu.A co se týče oblečeňí pak ťi kdyštak puůjčím něco do mamky aby si nezmrzla.Jo a tady máš balíček shurikenů. Promiň ale víc mám nahoře.Vspoměl jsem si na žvíkačku co mám v kapse,dal sem jí do pusy a začal žvejkat, po chvilce sem jí vyndal a naplňil chakrou,doběhl jsem až k jednomu z ňich a přilepil mu jí na čelenku,na to sem přilepil výbušný lístek.
Snažil se to sundat ale ďíky chakře to nešlo.Nesnaž se,drží to chakra.Pak jsem uďelal pečeť a lístek s útočňíkem vybuchl.Ike posledňí je tvůj.

Isamu

Ike, jestli si chtěla boj, tak promiň řekl jsem velmi potichu, odrazil jsem se a katanou jsem rozsekl toho třetího od levého ramene k pravému boku... "Takhle dopadne každý, kdo bude znesvěcovat můj čaj"...

Kalen Satoko


A na mě si aňi nevspoměl.Řekl jsem poťichu s ironií v hlase.Ďíky vám oběma, nebejt vás tak asi nevim.Pak jsem poťichu řekl Přišli slabší než ty co na mě zůtočili když jsem byl nemluvně.

Ike

Isamu všechny pozabíjel kvůli čaji. Je trochu šílený. Byla mi hrozná zima,tak jsem radši řekla že už půjdu zpět domů. Snažila jsem se běžet rychle ale byla jsem tak promrzlá, že jsem bežela docela pomalu.

Isamu

"Kalene, ukliď si tu ten bordel" řekl jsem a rozběhl jsem se za Ike... Běžela až nezvykle pomalu, no nebylo divu, když jsem si všiml co má na sobě. Chvíli jsem přemýšlel a pak jsem se rozhodl jí pomoct. Chytil jsem jí a přeskákal jsem pár domů až k tomu jejímu do kterého jsem vstoupil a položil jí tam...

Kalen Satoko


Jo budu muset,a až se zase někdy sejdem ňejak vám poďekuju zatím nashle a eště jednou ďíky.Odpověděl jsem a šel jsme buďit mamku a taťku,pomohli mi ukliďit a nic neříkali.Mamka si odnesla ještě v noci do nemocňice těla na průzkum,a taťka ji doprovázel.Šel jsem spát,a doufal jsem že už nebudou ďelat problémy.

Ike

Najednou mě Isamu chytil a odskákali jsme ke mně domů,kde mě položil.
Díky. Řekla jsem mu a po chvíli ho políbila na tvář. Čaj je na stole a rýžové knedlíčky v kuchyni. Řekla jsem a šla si lehnout na lůžko na zemi.

Isamu

Poté co mě Ike políbila jsem se pousmál. Dodalo mi to dobrou náladu, kterou jsem už dlouho neměl. Pak jsem se vydal do kuchyně, napil jsem se čaje, který zčásti zůstal v konvici a snědl jsem asi dva knedlíčky, načež jsem šel spát. Když jsem uviděl Ike na zemi, pomyslel jsem si: Lehnu si taky na zem, ať nevypadám jako hulvát.. lehnul jsem si na zem a pomalu usnul...

Kalen Satoko


Když jsem se probuďil,vspoměl jse, so co se stalo.Pak mi došlo že bych měl nějak poďekovat.Pak mě napadlo jak to uďelat.Umyl jsem se a vyběhl ven.Chodil jsem po vesňici a ptal jsem se jestli někdo neví kde bydlí Ike.Nakonec jsem to zjisťil.Šel jsem do krámu,a koupil hromadu jídla.
Běžel k ňí a klepal jsem.Ňikdo neotevíral,asi ještě spí pomyslel sem si.Stčil jsem do dveří a ty se otevřeli,vešel jsem do domu,a opravdu oba dva ještě spali.Nechal jsem jídlo na stole,a vedle něj vzkaz ve kterém stálo.Tady máte menší poďekováňí,pak vás alespoň ještě vezmu na oběd,zatím čekám venku.Vyšel jsem z domu a zavřel dveře,trochu zavrzali.Pak jsem si lehl na trávňík,zapálil jsem si cigaretu,a sledoval mraky.

Isamu

Ráno jsem se vzbudil a zamířil jsem do koupelny si umýt obličej... Při vstupu do hlavní místnosti mě ovšem čekal šok.. Stůl, na kterém ležela moje katana byl zasypán jídlem. Otočil jsem se a zamířil jsem ke spící Ike. Kleknul jsem si na jedno koleno a šetrně jsem jí vzbudil. Poté jsem se jí zeptal: "Co víš o té hromadě jídla na mé kataně?" a ukázal jsem směrem do hlavní místnosti.

Ike

Ráno mě vzbudil Isamu. Vůbec mi to nevadilo, ale když se mě zeptal na hromadu jídla na jeho kataně, řekla jsem : Coo? a šla jsem se podívat na stůl. Byla tam obrovská hromada jídla s cedulkou. Co to sakra je?! Zařvala jsem, opatrně vytáhla Isamovu katanu a běžela ji umýt, poté jsem umyla sama sebe, vyšla z koupelny, podala Isamovi katanu a omluvila se.Přečetla jsem vzkaz.Byl od Kalena.Měla jsem v plánu ho zabít.

Isamu

Katanu jsem poté rychle vysušil aby nezrezivěla a šel jsem si konečně umýt obličej. Pak jsem přišel zpět do místnosti a zeptal jsem se: "Víš kdo to udělal?" a čekal jsem na odpověď...

Ike


Isamu tu katanu ještě osušil a zeptal se mě, kdo to udělal. Beze slov jsem mu podala vzkaz, aby si ho přečetl, nedokázala jsem totiž vyslovit jeho jméno. Jídlo bylo rozmačkaný a zašpinilo celej stůl!

Isamu

Tohle jsem tušil pomyslel jsem si a vyběhl jsem před dům... Tak jsem uviděl ležící postavu na trávě. skočil jsem k ní, protože jsem si byl bezpochyby jistý, že je to on a přiložil jsem mu katanu ke krku...

Kalen Satoko

Najednou ke mě přskočil Isamu a dal mi katanu ke krku.Tu sem odrazil a Isama složil na zem se slovi.
Co je zase špatňe?Chtěl sem jenom poďekovat.Jestli ťi i todle vaďí tak už vůbec nechápu co seš zač.Kdyby mě dostali,tak je po posledňim dědicovi Shinseina ai.A taky po tom dou od dob kdy sem byl nemluvně.Jesli ťi vaďí můj ďík,tak se to dá vyjádřit i jinak.Pak sem eště křikl.Ike co mu zase jeblo?A čekla jsem kdý se do mě pusťí oba.

Isamu

Trochu do mě strčil, ale já jsem přiskočil zpátky a opět jsem mu dal katanu ke krku se slovy: "Takže jestli ti přijde normální vlézt dámě do domu, nechat tam na stole hromadu rozmačkanýho jídla, pod kterým je nááhodou MOJE katana a pak si v klidu odejít a považovat to za dík normální... Potom ano, omlouvám se ti, že jsem na tebe takhle vypadl"