Tréningové pole č. 2 / týmu 2

First topic message reminder :

Nachádza sa na hradbách Sunagakure no sato, teda hradbách sú to skôr "pohoria", sem tam je tam aj tieň a v blízkej jaskyni vyviera prameň vody ktorá je pitná a vhodná na osvieženie, celkovo má táto tréningová plocha skôr skalnatý terén.

Túto tréningovú plochu má na starosti tréner týmu 2

Spoiler:

Tsukimia

Pozerala som sa na Miyu smrtelne vážnym pohľadom a trochu mi miklo kútikom úst.. nechci ma rozosmiať, .. máš pravdu, neverím vám, neverím že by ste dokázali ustáť útok Shinobi ktorý by mali zlikvidovať Kazekageho, aspoň nie s vašou súčastnou silou. Povedala som mŕtvolne vážne. V tom sa Gaara postavil a zamieril si to ku nám.

Gaara

na tvári som mal výraz ako vždy, taký kludný a odmraný skoro ako keby sa ma nič na svete netýkalo. Tak to skúsime.. povedal potichu a odsunul Tsukimiu bokom zatiaľ čo sa pozrel na tých geninov, zaútočte na mňa, ako keby ste ma chceli zabiť. povedal som rozhodne a založil som si ruky na hruď.

Isayama Miya

Jako bych to neveděla, hm ste fakt dobrá sensei, usmála jsem se pro sebe. Začínam vás mit i ráda. Promiňte Kazekage-sama, otočíla jsem se čelem ke Gaarovi, ale mojí cestou ninji je stát se nejsilnější kunoichi a chránit Vás!! Proto na Vás nemůžu zautočit, i když vím, že nemám šanci Vás zranit. Lechce jsem zčervenala. Nehledě na to, že jsem do vás zamilovaná. Pomyslela jsem si.

Isayama Kiyoko
Sice se mi nelíbilo , že nám senseika nevěří, ale Miyina drzost mě zarazila. Onee-chan! Chtěla jsem ji zarazit, ale už bylo pozdě.Kazekage-sama promluvil.Tak to skúsime.. zaútočte na mňa, ako keby ste ma chceli zabiť.Ee? další boj proti Kazekagemu? Ne to néé! Naštěstí Miya začala znovu mluvit.Promiňte Kazekage-sama, ale mojí cestou ninji je stát se nejsilnější kunoichi a chránit Vás!! Proto na Vás nemůžu zautočit, i když vím, že nemám šanci Vás zranit. eh..ona to vážně řekne? Vím, že je do kazekageho zamilovaná, ale opravdu to řekne nahlas? já bych to nikdy nedokázala. Je tak odvážná...Jen jsem stála a obdivovala jak je Miya odvážná.

Gaara

čakal som že sa na mňa vrhnú všetci traja no očividne sa tak nestalo. Miya niečo začala hovoriť, o svojej ceste ninji a ten spôsob mi trocha pripomenul Naruta.. len som sa mierne pousmial no a zapozeral som sa tomu dievčaťu hlboko do očí.. dobrá odpoveď.. Miya-chan, povedal som a znova som mal na tvári taký ten pre mňa normálny výraz, vrátil som sa späť na svoje miestečko a ku vám prišiel Kankuro.

Kankuro

Boooźe.. s vami geninmi je otrava. Pousmial som sa keď som uvidel Gaarovu reakciu na tú vetu ktorú povedala Miya, síce som nebol bohvie čo v skúmaní osobnosti ale podla toho ako sa Kiyoko pozrela na Miyu po tom čo to vyslovila som si typol že je Miya do Gaaru celá paf.. bol som však ticho a len som sa trocha uchechtol.

Isayama Miya

Můj bože, Gaara-sama má tak krásné oči. Z ušklebku Kankura jsem si odvodila, že mě zřejmě prokoukl. No co už, snad to nevykecá. Oddechla jsem si, že nemusíme bojovat, stejně bych na Gaaru nedokazala zautočit. Protože se dál nic nedělo, začala jsem si hrát s rozbitým hrotem šípu. Otáčela jsem ho mezi prsty a usmívala se.

Isayama Kiyoko
Gaara se nakonec stáhnul a já sem si mohla oddichnout. Pak k nám přistoupil Kankuro. eh? Jde k nám? Začervenala jsem se a ustoupila jsem kousek dozadu.Boooźe.. s vami geninmi je otrava. Řekl Kankuro, kouknul se na Gaaru a pak se uchechtl. Cože? Jemu to došlo? Neee to né je to moje chyba! Úskostlivě jsem se podívala na Miyu, ale jí to zřejmě nevadilo nebo jí to možná nedošlo, protože se usmívala a hrála si s hrotem šípu. Já jsem se zadívala na Kankura a přemýšlela jsem, co nás asi čeká.

Gaara/Kankuro

Sedel som na zemi v takej uvolnenej polohe a rozhliadal sa po okolí, . dúfam že to dopadne dobre, pomyslel som si pri čom som jedným okom pokukoval po tej kunoichi s tým zvláštnym nindom ktorý mi trocha pripomínal Naruta.. všimol som si aj Kankurov pohlad a zmrazil som ho tým svojim no po tom sa aj on otočila a premeral si tú druhú.. hmm táto generaćia vyzera´fakt nádejne.. pomysleli si obaja naraz.

Isayama Miya

Kankuro a Gaara si nás nějak divně prohlíželi, doufám že si toho nevšimne sestra, nebo omdlí, usmála jsem se pro sebe. Kankuro-dono mohl byste ... Otočila jsem se na něj, ale jaksi jsem přehlidla , že se Kiyoko posunula a parádně sem ji nabrala ramenem. Sestra to nečekala a vletěla rovnou Kankurovi do náruče. Promiň onee-chan, zasmála jsem se. To bylo samozřejmě uplně neštastnou náhodou, smála jsem se v duchu.

Isayama Kiyoko
Miya se otočila jako buldozer a shodila mě na Kankura. Aa..vyjekla jsem a podvědomě jsem se ho chytila kolem krku a povalila ho na zem, kde jsem na něm nějakou chvíli ležela, než mi došlo co se děje Etoo..já...já..omlouvám se. Zčervenala jsem jako rajče a pokusila jsem se zvednout, ale nebyla jsem toho schopná.Zachvátil mě pocit, že každou chvíly omdlím........

Kankuro

Ani som nevedel ako a a zrazu na mňa letela jedna z tých sestier, ja som chcel dať pred seba ruky ako reflexívna obrana no už bola nalepená na mne a povalila ma na zem, rýchlo som stiahol ruky a dúfal som že si "to" nevšimla. Asi ako ona som bol zarazený aj ja a zozačiatku som nevedel čo mám spraviť, po tom som ju len jemne chytil za ramená a uškrnul som sa na ňu.. nevadí len.. dusíš ma.. povedal som priduseným hlasom

Gaara

Jedným okom som sa pozeral na tú scénku a dokonca aj ja som sa proste musel pousmiať..

Isayama Kiyoko
Kankuro mě jemně chytl za ramena a potom se usmál a řekl... nevadí len.. dusíš ma.. Zasněně jsem se dívala na jeho usměv. Kankuro-dono se na mě usmál! Hlavou mi výřily tisíce myšlenek. Pořád jsem cítila jeho teplé, svalnaté tělo na svém. Ee..já..Pak jsem si uvědomila, že mě drží za ramena. Zalilo mě horko a najednou jsem omdlela.

Isayama Miya


Sestra naletěla do Kankura, přesně jak jsem předpokladala, pak ji něco řekl a ona omdlela. Doufám, že na ní nebyl hrubej, pomyslela jsem si. Kankuro se zatvařil vyděšeně, zrejmě mu nedošlo, proč omdlela. Dostala jsem záchvat smíchu a sedla si na zem asi půl metru od Gaary. Všimla jsem si, že se taky pousmál. Jestli se segra probere na Kankurovi, tak zase omdli a mohlo by to být nadlouho, rozmíšlela jsem se, jestli zasáhnu. Nadruhou stranu, takhle blízko se k němu už možna nedostane. Takže sem zůstala sedět a čekala co udělá Kankuroa poočku pozorovala Gaaru.

Kankuro/Gaara

Č..počkaj.. povedal som si skôr pre seba a doslova som zbledol keď zamdlela, postavil som sa pri čom som ju nadvihol aby nepadla do piseku no nejak som nevedel čo robiť, položil som ju o jednu z pálm a skúsil som jej rukou čelo.. čo tomuto škvrňaťu je? spýtal som sa polohlasne skôr pre seba a na tvári som mal trocha nechápavý výraz, možno je smädná.. pomyslel som si a nalial som si vodu do ruky pri čom som jej s ňou potrel tvár a pery.. etooo... možno je chorá, čo ak má vnútorné krvácanie? spýtal som sa zdesene samého seba a nevšimol som si že sa Temari s Tsukimiou takmer udusili smiechom. Gaara to očividne nechápal tak isto ako Kankuro a po tom zachytil ako po ňom pokukuje Miya, neodvrátil pohľad a tak zvláštne sa na ňu pozeral.

Isayama Miya
Gaara si všiml, že po něm pokukuju a jaksi zvláštně se po mě podíval. Usmála jsem se na něj a podívala jsem se na ségru a Kankura. Kankurovi evidentně nic nedošlo, ani když se okolo všichni mohli složit smíchy. Kankuro -dono, neudržela jsem se a vyprskla jsem smíchy nad tím, jak je mimo, zkuste ji jemně poplácat po tváři, třeba se probere.

Isayama Kiyoko

Kankuro mě opřel o jednu z palem a přiložil mi ruku na čelo. Pak řekl... čo tomuto škvrňaťu je? Jak jsem uslyšela jeho hlas začala jsem se pomalu probírat. Když mi ovlažil tváře a rty vodou probrala jsem se uplně. Kankuro stál přímo předemnou a zděšeně se na mě díval. Eno....Nevěděla jsem co říct, nervozitou se mi třásla kolena. Eetoo......Všimla jsem si Temari a Senseiky jak se smějí. Aaa to je určitě kvůli mě! Co si teď budou o Kankurovi myslet? Enoo...Dě...děkuji....Vyhrkla jsem a chtěla jsem odejít, ale nohy mě neposlouchaly. Kankuro-dono stojí tak blízko u mě co mám dělat?! Je pořád tak hezký a okouzlující... Kankuro na mě pořád koukal a já jsem ucítila, že na mě jdou znovu mdloby. Přichytla jsem se palmy, abych sebou znovu neplácla.....

Kankuro

obrátil som sa s trocha divným pohladom na Miyu no po tom sa Kiyoko prebrala a ja som si trocha odfúkol. Heh.. chceš sa napiť? ..hmm.. si celá červená nemáš horúčku? spýtal som sa pri čom som jej rukou chytil čelo a rozmýšľal som či je príliš horúce alebo v norme.

Gaara

Keď Miya odvrátila pohľad tak som si ľahol na piesok a v ruke som vytváral niečo neidentifikovatelné z piesku.

Isayama Miya

Kankuro na mě hodil pohled jak na vraha. Hmmm, že by .... Pak šáhl sestře na čelo. To je pako, diť zase omdlí jestli ji bude furt otlapkávat, řekla jsem si polohlasně.

Isayama Kiyoko

Heh.. chceš sa napiť? ..hmm.. si celá červená nemáš horúčku? Zeptal se kankuro a položil mi ruku na čelo. Eee? Nechtěla jsem znovu omdlít, ale bylo to nad moje síly. Před očima se mi začalo zatmívat a začala jsem se sesouvat po palmě k zemi.

Kankuro

Hmm? teeeda.. tá je divná.. pomyslel som si a nakoniec som sa rozhodol na radikálny krok, zobral som flašku do ruky a celú som ju vylial tomu dievčaťu na hlavu.. no.. už ti je lepšie? spýtal som sa pri čom som sa postavil a čakal či sa konečne prebere úplne a nie len tak na oko.

Isayama Miya

Kankuro polil segru vodou. Už jsem se na to nemohla divat. Vstala jsem, došla jsem k nim, opřela se rukou Kankurovi do břicha a se slovy: Kankuro-dono jste opravdu gentleman, ale já se o to rači postarám sama, jsem ho odtlačila 2 metry od sestry. Pak jsem se k ní vrátila, voda ji už probrala. Vpohodě?, zeptala jsem se ji a pomohla jí na nohy.

Isayama Kiyoko

Kankuro na mě vylil celou flašku vody což mě probralo dokonale. Než sem stačila cokoli udělat přišla sestra a zeptala se mě jestli jsem v pohodě. Eee...jo jasně. Moje nálada klesla na bod mrazu. Nevím jestli jsem byla víc naštvaná na sebe nebo na něho. Neměla jsem odvahu se na nikoho podívat a tak jsem jen sklopila oči k zemi a posadila jsem se vedle Yusukeho.

Kankuro

Okej okej.. zašomral som si popod nos a odišiel som od tých dvoch celkom ďaleko.. čo to s nimi je? ksoo.. zavrčal som si v duchu a rozmýšľal som kedy sa konečne vydáme na cestu..

Isayama Miya

Kankuro vypadal pěkně zmateně a segra zdrble. Otočila jsem se směrem k Temari a Sensei, které se ještě chechtali a zeptala jsem se: Už vyrazíme?

Isayama Kiyoko
Kankuro si stoupnul hodně daleko od nás a tak už jsem mu nevěnovala pozornost. Yusuke zřejmě o něčem přemýšlel protože jenom tak stál a koukal. Pak se Miya zeptala jestli už vyrazíme. Taky mě to zajímalo a tak jsem se zadívala na Temari a senseiku čekajíc na odpověd.

Yusuke Hibiki

Ani ja som nevydržal a začal som sa smiať.Hhh toto je ale divadielko povedal som si a prizeral sa ďalej.Od smiechu ma aj brucho rozbolelo a musel som si na chvíľku sadnúť.Keď som sa upokojil a postavil taktiež mi to nedalo a musel som sa spýtať.Je to pekne pozerať sa na takéto scény a smiať sa na nich ale to nieje ciel tejto výpravy.Ja som pripravený vyraziť.Tak ideme nie ? povedal som a prezrel si všetkých ostatných...